Archiv rubriky: Skorky a povídky

Na tomto místě prohlašuji, že nemám žádné ani nedokončené medicínské vzdělání, léčitelské schopnosti a nadání předávat lidem pozitivní energii.

Ve snaze pomoci Miloškovi vypravit první uvolněný obytný přívěs z přímořského autokempu do věčných zimních „lovišť“ spěchal Radim

Od té doby, co jsem první nové auto oťukala třikrát, jsem Milanovi žádné stresové stavy v podobě omlácených automobilů nepřipravila.

Na začátku května jsme žasli nad bujarým jarem na největším chorvatském ostrově Krk. Doslova jsme se opíjeli sladkou vůní světležlutých kvetoucích myrth, vysázených v dávných dobách do stromových alejí podél přímořských městských pěších zón.

Po návratu z jarní dovolené v Chorvatsku mě můj choť vyznamenal Řádem TNN. Při jeho slavnostním předání pronesl krátkou, ale zásadní řeč: „Pokud chce chlap, jako já, poznat kraje nepoznané nebo dokonce neprobádané, nechce být jist sám sebou, měl by … Celý příspěvek →

V ten podvečer jsem v posilovně nikterak intenzivně necvičila, ale spíše jen klábosila s přáteli a lekovala s nářadím pod vlivem událostí, které vrhly mého syna do života úspěšně složenou maturitní zkouškou na obchodní akademii.

Od té doby, co jsem první nové auto oťukala třikrát, jsem choti Milanovi žádné stresové stavy v podobě omlácených automobilů nepřipravila. Své řidičské zkušenosti jsem postupně zdokonalovala pod jeho bdělým okem. Měla jsem mnoho příležitostí k tomu, abych mu dělala … Celý příspěvek →

V dobách, kdy u nás ještě nebyl dobudován rozvinutý automobilový trh, který by rozmanitou škálou nabídky značek, tvarů, technických parametrů a barev uspokojoval dychtivé motoristy jsem na silnicích byla schopna rozpoznat akorát Favorita a některé luxusní zahraniční vozy, protože z … Celý příspěvek →

Nastal podzim doprovázený obvyklými plískanicemi a bylo nutné pamatovat i na to, že trabant vedle již zmíněných nedostatků trpí tuhým „revmatismem“ a nedostatečnou elektrickou jiskrou, a tudíž musel být zaparkován alespoň na svažitém místě, aby se na volnoběžku nebo s … Celý příspěvek →

Pan profesor Okáč z novojičínského gymnázia, vášnivý motorista a majitel zbrusu nového automobilu značky Trabant, učil v roce 1977 v chemii výrobky z plastických hmot. Dostalo se nám poučení o výhodnosti a prospěšnosti materiálu, z něhož měl jeho bakelitový miláček … Celý příspěvek →

„Pane řediteli, rozhodně si vezměte na sebe svrchník, venku mrzne až praští. V tom saku vám bude nejspíš zima“, pravím starostlivě svému odcházejícímu šéfovi. Ten se otočí na podpatku a jen zlehka svým příjemně podbarveným témbrem prohodí:

Spolucestujícím jsem musela připadat jako hlučný blázen, který neustále překračuje jejich nohy a pendluje od jednoho okna ke druhému, abych do sebe nasála ty nejlepší krajinné záběry a atmosféru míst, kam se s určitostí nikdy nedostanu.

Čím jsem starší, tím více miluji vlaky všeho druhu, ať nákladní či osobní, které mě vracejí do dětství, dnů mého mládí, času her a malin nezralých.

Pokaždé, když mám chuť přesednout z uklizeného automobilu do vlaku ČD, vzpomenu si na historku z dubna 2002.

První havárie na sebe nenechala dlouho čekat. Při couvání jsem narazila do železné oje nákladního přívěsu patřící nějakým šamanům, kteří svým „nádobíčkem“ okupovali po dobu pouti takřka celé vesnické náměstíčko.

S přihlédnutím k faktu, že jsem do autoškoly docházela pouze na praktický výcvik a teorii jsem studovala doma, považovala jsem se za rychlokvašku autoškoly.

aneb zrušili pro nemoc divadelní představení Edith a Marlene z produkce Divadla pod Palmovkou. A proto jsem prošmejdila počítač a text z divadelního prostředí jsem našla.

Bylo už po Novém roce a vedle valčíkového stresu se dostavil stres tzv. ošatný, tedy otázka, co na sebe. Pragmatický rozum velel, hlavně nic drahého a jednoúčelového, co bude viset ve skříni bez užitku.

Věřím, že některým čtenářům může přijít toto téma vhod, ačkoli je téměř po maturitních plesech. Nabízím povídku na pokračování, která byla u nás aktuální v roce 2002.

Nikdy jsem neměla žádnou přítelkyni, s níž bych si vyměňovala informace a perličky z intimního života. Přesto jsem se kdysi setkala v nemocničním pokoji s Vlastou mající stejnou „krevní skupinu“ humoru a přístupu k životu. Na první pohled milá, seriózní … Celý příspěvek →

Pokud se ohlédnu za svým dosavadním životem a začnu přemýšlet, zda povolání, které vykonávám je opravdu to pravé ořechové, tak si v duchu říkám, jaká je škoda, že mě po maturitě na gymnáziu nepřijali na nástavbu v oboru sociálně právní, … Celý příspěvek →

Na konci února barevné testování a přijatá opatření byla rychle a rázně ukončena tím, že mě udolal vztek, který se mnou cloumal, jen jsem se na kozačky podívala.

Doma jsem obuv podrobila důkladné prohlídce, prozkoumala jsem zpracování, švy a nitě, pokochala se vůni kůže.

Pohled z okna mně radostnou náladu zrovna dnes ráno nepřidal, a proto jsem prolustrovala svůj PC a vynesla na světlo boží veselou kozačkovou historku.

dokončení

Pokračování ze 16.února 2006.

Automobil jsme doma nikdy neměli a bláhově jsem se domnívala, že se bez něj obejdu. Letos v únoru uplyne 25 let, co jsem získala řidičák, kdysi růžovou knížku.