Posilovna aneb návrat ztracené dcery

Ani jsem se nepokoušela spočítat měsíce,kdy jsem svou poslední permici předala Tomovi, aby vyčerpal její kredit, neboť mám odposilováno, myslela jsem si tehdy.
S objevem nové sportovní discipliny fitbox, doplněnou občasnou účastí na pilatesu jsem nabyla přesvědčení, že už nikdy mezi „posilováky“ nevkročím.
Jak praví anglické přísloví – nikdy neříkej nikdy, se v tomto případě ukázalo jako holá pravda.
Už několik předcházejících hodin fitboxu jsem po nevěřícně zírala na některé mladé ženy, které disciplínou shodily nějaké to kilo, zpevnily tělo a některé mají krásné (tak akorát) svaly na rukou. Na to, aby mohly jít na kulturistické klání to nevydá, ale horní paže má ten správný tvar hezké ženské ruky s bicepsem a tricepsem, na které je se radost podívat. (Nikde nevisí žádné „maso“ jako hadr na klandru.)
Při pohledu na své paže jsem musela sebekriticky přiznat, že poskakování kolem totemu sice zvyšuje mou aerobní výkonnost, ale bušením do něj bicepsy, tricepsy ani prsní svaly do letních dekoltů v mém věku nenatrénuju, ačkoli cviky na posílení horní poloviny těla na konci hodin byly zařazovány pravidelně. Ale dělat kliky na jedné ruce, mě nebaví a ani nemám dost síly, abych cvik dokonale zvládla. Kde jsou ty časy, kdy jsem střihla deset poctivých kliků?!
Do posilovny mezi pravidelné návštěvníky jsem „zahučela“ bez potíží a navázala řeč s Jirkou, Frantou a Tomem, jakoby bych ani žádnou dlouhou dobu nechyběla. Tisíc zahřívacích stepů jsem díky fitboxu zvládla za necelých osm minut a ani jsem se nestačila pořádně zadýchat.
Během hodiny jsem obešla posilovací stroje na záda, nohy a ruce, aniž bych měla tendenci se uhnat či se strhnout. Odcházela jsem s pocitem příjemně strávené hodinky.
Druhý den jsem byla nečekaně odměněna – bolestí svalových partií, které několik dlouhých měsíců čekaly na nějaké to povyražení.
A jestli mi nevěříte, klikněte zde.
===
V souvislosti s kondiční kulturistikou ráda vzpomínám na Dr. Koloucha, zapáleného a neúnavného agitátora za posilování – anglicky bodybuilding (tělo stavění – jak příznačné!), neboť ten, kdo nemá svalový krunýř je pohybově ztracen, protože pohyb je život!

MSF

Příspěvek byl publikován v rubrice Baculína. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 komentáře: Posilovna aneb návrat ztracené dcery

  1. JANOVA napsal:

    ad Bagr, díkyza pomoc. MSF

  2. Bagr napsal:

    Asi jsem toopravil.

  3. JANOVA napsal:

    Odkaz na původní článek:http://zdravi.idnes.cz…zdravi_ves

    Nevím, proč se mi nepodařilo správně zveřejnit. Snad to bude O.K.
    MSF

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *