Na každé sběratelské vášnije nejdůležitější, aby člověk věděl, co má sbírat a nepodléhal sběratelské „panice“ – co vidím, koupím, neboť by si svůj příbytek zanesl bezvýznamnostmi všeho druhu. Vhodné je zmapovat i ceny, protože sběratel začátečník je vděčným objektem vykutálených prodejců. A to nehovořím jen o profesionálech.
Už jsem byla nakročena k jedné hodně ohrané chodící a mrkací panně, ale požádala jsem o radu paní Naďu Šimkovou, ředitelku a majitelku Muzea panenek a medvídků v Troskovicích: „Je sice hezké zachraňovat odložené panenky ze 70. a 80. let minulého století, ale dochovalo se jich velmi mnoho. Přeci jen bych doporučovala počkat, až narazíte na panenku alespoň z těch padesátých let. Krojovaná Mona Lisa je o dost zajímavější!!!!“
Čekala jsem jen velmi krátce. Vnitřní hlas mě nasměroval a nohy donesly do jednoho antiku při hlavní silnici. Bez vzrušení jsem přešla hrnek se stříkanými zelenými třešničkami, odlivky a starožitný skleník za velmi příznivé ceny, ale dychtivě jsem se vrhla na polici s panenkami. Nabídka až oči přecházely, avšak některé bez úhony se dnešních časů nedočkaly.
Nakonec jsem si domů odnesla dvě. Podle způsobu výroby a podle znaků opotřebení pamatují velmi vzdálené časy, ale stát pořád umí samy.
MSF