Orebič

První den po příjezdu do města Orebičejsem posílala přítelkyni do Egypta sms s hádankou, proč v Egyptě neprší a svítí slunce o sto šest. Prozradila jsem jí, že všechna slota světa je právě nad Pelješacem.

Jestli na mé dovolené prší nebo je hezky je mi od jisté doby úplně fuk, pokud je chotínek v pohodě. Nejkrásnější týden jsme si užili, když lilo celý týden jako z konve, ale četbou knih a jinou kratochvílí jsme se nezabývali.

Jakmile oblačnost povolila a slunce zalilo krajinu a moře, vzali jsme kola a vyrazila na prohlídku okolí.
Následující snímky jsou pro ty, kdož milují počasí akorát a straní se dovolenkovému přetlaku lidí a všudypřítomnému hluku:

Okolí Orebiče má několik kempů přímo u moře. Nejhezčí a nejnovější je Antony Boy v malebné zátoce, která byla (je) doménou windsurfingu. Ve stejné době tam mohlo být na padesát Poláků, pokoušející vodní prkna. Ovšem jako opravdoví sportovní labužníci se ukázali Němečtí důchodci (odhadem kolem 7 křížků), jímž oblečení ladilo s barvou prkna a plachty. Když jsem jejich hlavy viděla opatřeny speciálními helmami, styděla jsem se za svou spící ochranu hlavy kdesi ve změti příručních zavazadel.

Rybářských lodí bylo v zálivu více než poskrovnu, ale za to jsme viděli zámořskou loď, kotvící hned po ránu v zátoce. Zdrželi se celý den, aby cestovatelé mohli poznat krásy města Korčuly a posádka mohla doplnit nezbytné potraviny.

Vzhledem k tomu, že na Pelješeci je středomořské klima, je možno vidět i takové kombinace stromů nebo jiných zajímavostí:

Nájezd na trajekt z Orebiče na ostrov Korčula:

MSF