Stála jsemv Semilech u splavu na Jizeře dlouho. Na rozdíl od suchých letních měsíců, kdy přetečou přes šlajsnu jen čůrky vody, se v těchto dnech voda valí, pění, hučí a vře na celé kolo. „Naříkání“ splavu silně připomíná českokrumlovskou šlajsnu U jelení lávky jen s tím rozdílem, že žádní vodáci na ní nebyli. Ale muselo tam být vody ještě více, neboť uprostřed splavu leží celý kmen smrku s uštípnutou špičkou.
Cestou zpět jsem nahlížela do všech plných koryt. Jarní vody se valily všude.
MSF, energie minimálně na tři dny.