Čtyři svíčky

Přes půl světa mi dnes přišlo krásné vánoční přání. Všem svým čtenářům ho předávám jako malý závdavek vánočních přání.Hořely čtyři svíčky a adventním věnci tak tiše, že bylo slyšet jak začaly hovořit.

První svíčka vzdychla a řekla: „Jmenuji se Mír. Moje světlo sice svítí, ale lidé žádný mír nedodržují.“ Její světélko bylo čím dále tím menší, až docela zhaslo.

Světlo druhé svíčky zakmitalo a svíčka řekla: „Jmenuji se Víra, ale jsem zbytečná. Lidstvo nechce nic vědět o Bohu, nemá tedy cenu, abych svítila.“ Průvan zavál místností v tom svíčka zhasla…

Tiše a smutně se ke slovu přihlásila třetí svíčka: „Jmenuji se Láska. Už nemám sílu, abych hořela. Lidé mě odstavili na stranu. Vidí jen sami sebe a žádné jiné, které by měli mít rádi.“ A s posledním záchvěvem zhaslo i toto světlo…

V tom vešlo do místnosti děcko, podívalo se na svíčky a řeklo: „Vy musíte přeci svítit a ne být zhaslé!“ A skoro začalo plakat.

Nakonec se ke slovu přihlásila čtvrtá svíčka a pravila. „Nebojte se! Dokud já svítím, můžeme i ostatní svíčky zapálit. Jmenuji se Naděje!“

Zapálilo děcko od této svíčky dřívko a znovu rozsvítilo ostatní svíčky.

Plamen naděje by nikdy neměl ve Vašem životě zhasnout.
…A KAŽDÝ Z NÁS BY MĚL PLAMENY MÍRU, VÍRY, LÁSKY A NADĚJE NEUSTÁLE UDRŽOVAT. Přeji Vám šťastný život.

MSF, pokud byste měli zájem o celou barevnou presentaci, zanechejte odkaz. Přepošlu všem zájemcům.