U nás doma bylo stabilně špatné počasí apředpovědi pro chorvatské pobřeží uváděly nízké teploty vzduchu a moře, včetně dešťů nebo bouřek, a tudíž se Tomovi moc do sloty a nepohody nechtělo. Všemožně oddaloval náš odjezd a já jsem začala tušit, že bychom nemuseli odjet vůbec.
„Pokud nevyjedeme zítra, sbalím si batoh a platební karty, odejdu na autobusové nádraží, sednu na první spoj, který přijede a pojedu, budu pobývat tam, kde mě zaveze,“ pravila jsem vážně manželovi.
Nevím, zdali měl větší strach o mě, nebo platební karty, ale v pondělí (5.6.) jsme skutečně vyjeli do Chorvatska na ostrov Krk. Cestou bylo skutečně psí počasí, ani ve Slovinsku nevypadalo, že bychom se mohli v následujících dnech slunit a koupat v moři. Ve Velebilech, dvě hodiny před cílem, mě skoro držel po krkem, když pro mlhu neviděl dál než na 50 metrů a venkovní teploměr ukazoval 8 stupňů.
V úterý a ve středu večer bylo na Krku nepříjemné chladno, které jsme na začátku června eliminovali dlouhými kalhotami, vlněnými svetry a nepromokavými bundami. Popsané počasí se nakonec ukázalo jako příjemná „nárazová“ vlna k aklimatizaci na místě naší dovolené. Intenzivně voněla kvetoucí šalvěj, mateřídouška, bylina, která voní jako maggi a další nám neznámé rostliny.
Přežili jsme dva nepříjemné dny a pak jsme byli odměněni slunečním počasím, které v době našeho odjezdu dosáhlo hranici spary, která nás doprovázela až na slovinsko-rakouské hranici, kde vyvrcholila nepříjemnou bouřkou s krupobitím.
Moře se oteplovalo pomaleji, ale když jsem překonala studenou vodu, byla jsem příjemně ochlazená na další dvě hodiny. Ale nejkrásnější koupání bylo krátce po sedmé ranní, když hladina moře byla jako olej, sluníčko začínalo hřát, nefoukal vítr, který zvedá vlny. Po příjemné koupeli následovala studená sprcha a ranní čaj…
MSF