Vzkaz pro Andreje z C.-B.

Milý Andreji, nezlob se, že zase otravuju, ale musím ti říci, že včera jsme opět na tebe vzpomínali.Ještě nebyl rok, kdy bychom na tebe úplně zapomněli. Byl jsi totiž široko daleko nepřehlédnutelná osobnost, jako vystřižena z Hrabala. Pořád tě mám před očima v těch kožených šortkách s lacem, s hučkou na hlavě a s brejličkami z První republiky, jak jsi chodil kolem našeho do lesa s flintou a se psem, který se drbal všemi čtyřmi nohama.
Konečně ti musím říci, že tvůj akt byl naprosto zbytečný, protože jsi zhoubnou nemoc neměl a je škoda, že jsi svůj život řešil tak smutným způsobem. Ale na druhé straně chápu tvoji beznaději, neboť naše údolí je krásné, ale jen od dubna do října. Mimo uvedenou dobu je to jedno velké trápení; být tam sám se zdravotními potížemi a s mysliveckou flintou bylo asi fakticky nad duševní síly člověka.