1. dějství – pravidelný rituál
Když ráno vytáhnu roletu v okně do zahrady, na rohu před bydlíkem leží mrtvolně v prašném dolíku sousedovic kocour Paroubek, na kterého nevolám, ale pískám signál. Na rozdíl od našich sousedů mu říkáme Černej.
Když v půl osmé otevírám okno v pracovně, vidím i bez brýlí, že je tuhej.
Jestliže před polednem zavírám okno a odcházím na oběd, spí stejně, jako jsem ho spatřila naposledy.
Po „O“ opět otevírám s rámusem okno s výhledem do zeleně a zjišťuji, že neregistruje NIC.
2. dějství – etuda se sekačkou
Ale dnes doslova zaperlil. Mrtvého kocoura předstíral celou dobu,
co kolem něj lítal Tom se sekačkou.
Závěr jsem neviděla, ale prý ho málem přejel a mohl být kočičák doslova zmulčovanej.
3. dějství – měkkosrdcatá na scéně
V podvečer přicházím na zahradu, ale musím se vrátit. Řve, že má hlad, a že by taky něco zďobnul. Dostane příděl Whiskasu, krátce zdřímne, vylíže si dočista kožich a zmizí. Podle Toma odchází do hospody. A podle mě pak z hospody za kočkami, což je hlasitým mrouskáním potvrzováno.
MSF, to je tedy život kočičí!
Tak tohle mne opravdu pobavilo :))))) A bodejť by pak celej den neprospal 🙂 po takový noci 🙂 A koukám, jak si to váš bydlík krásně bydlí :)))