Krev mé krve.Knížku Krev mé krve americké autorky Helen Grace Carlisleové jsem před lety přečetla jedním dechem, ačkoli formát se mi zdál z počátku nad moje síly; chyběli čárky, oddělující hlavní a vedlejší věty.
Autorka nebyla spisovatelkou, vydala pouze zmíněnou jedinou knihu, jako důkaz, že žena může mít několik dětí, uplatňovat stejnou výchovu, ale na jejím konci může být všechno jinak.
Ukázka:
Ne už jsem nechtěla umřít. Nerozuměla jsem tomu všemu a myslela jsem si že nikdo tomu nemůže rozumět a protože je to tak báječné. Myslela jsem si že život je dar který dostáváme abychom ho žili od začátku do konce a že všechno v životě je na svém místě. Ne nechtěla jsem umřít protože žít bylo tak báječné. Čtyři děti jsem zrodila ze svého těla první byl vrah (Denny) a potom přišel stavitel (Arthur) který stvořil větší krásu než byla jeho vlastní duše a matka která přinášela víc a víc života (Jenny) a hledačka pravdy slepá a tápající (Beatta).
Ne neměla jsem už žádné děti. Vrah byl sám mrtev stavitel patřil svým kamenům matka patřila svým dětem hledačka pravdy byla oklamána. Boj. Všude samý boj. Utrpení a boj. A já jsem bojovala a trpěla a byla jsem bohatá tím bojem utrpením a tím byl bohatý i můj život.
MSF