Smíšený pěvecký sbor Foerster při Lepařově gymnáziu v Jičíně ve spolupráci s Městským úřadem v Jičíně a s podporou firmy Wolf, export import připravili na dnešní večer jedinečnou hudební bonboniéru.Matka Forresta Gumpa ve stejnojmenném americkém filmu říkala: „Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš co ochutnáš…“ Ale my jsme to před zahájením věděli z tohoto programu:
Mladičká sopranistka Ivana Záveská po smrti Dr. Ročka studuje zpěv u paní sbormistryně Ivany Hanzlové a na koncertech sbírá nové potřebné zkušenosti.
Klavíristka Eliška Stará, studentka AMU v Bratislavě převedla nevšední mistrovství.
Altistka Barbora Řeháčková „utekla“ od violy k jazzovému zpěvu. Za vydatné podpory Víta Fialy a mladičkého klavíristy zpívala tak, jako když řeka plyne.
Členové sboru Foerster – Jan Rejha, tenor a Radek Štaff, baryton vystoupili sólově a já jsem byla překvapena tím, co v nich dříme a jací to jsou zpěváci.
Hudebně – čokoládovou lahůdku – Montiho Čardáš v podání pana doktora Ivana Hejduka jsem skoro neuseděla. Kdyby to šlo, střihla bych si milovaný čardáš jako před třiceti lety na Slovensku; na tanečním parketu jsem nakonec zůstala sama se svým tanečníkem.
Večerem provázel vtipným průvodním slovem Karel Chutný, o klavírní doprovod se ve většině případů postaral Pavel Krčmárik. Sbor zpíval pod dirigentskou taktovkou paní Ivany Hanzlové. Výtěžek z koncertu byl věnován sdružení APROPO – Asociaci pro postižené děti.
P.S. Přidala jsem asociaci svou trošku do mlýna – knížku SKORKOVNÍK.
Vyměnila jsem program, neboť spíše vypadá jako bonboniéra.