Každoročně trpím stejnou chorobou. Sice už bych se nejraději netrýznila, ale čekají mě dvě menší knihovničky a skleník, nikoli zelinářský.Dnes nikdo nezjistí, kdy vznikla první opravdová sbírka.Ani já si nepamatuju přesně, kdy jsem vzala na milost první starou relikvii, ale vybavím si zhruba dobu a okolnosti, kdy jsem si od babičky odnášela velké staré benátské zrcadlo v těžkém dřevěném rámu, lehce napadené červotočem, selské bicí hodiny, dědou opatrované po své mamince, a další drobnosti, mající pro mě nedefinovatelné kouzlo předků. Záhy moje sběratelská vášeň pod tíhou mateřských povinností ustrnula natolik, že jsem mnoho let ani nevěděla, že nějakou mám. Jak praví lidová moudrost – co v člověku je, nikdy se neztratí. Ani u mě tyto sklony ke nezmizely, a pěkně v klidu propukly naplno. Od té doby mívám pravidelně stav, označovaný jako sběratelčina trýzeň. Pochybuji, že je v odborné lékařské literatuře popsána, ale v životě vskutku existuje. Rozeznávám její čtyři fáze: 1.finanční, 2. prostorovou, 3. udržovací a 4. vytřiďovací. Překoná-li člověk finanční muka, aby se vnitřně ujistil o tom, že rodina nebude chodit o žebrácké holi a potřebný obolus za objekt své vášně vydá, zaručeně se ocitne v problémech prostorových, neboť až doma, na místě samém, zjistí, že neví, kam novou věc umístit. Na stěnách, policích a ve vitrínách trůní dříve nakoupené sbírkové předměty, a tudíž úporně hledá, přemisťuje a kombinuje několik dní, kam novou věc uložit. Následně se musí vyrovnat s potížemi, které souvisejí s údržbou všech vystavených artefaktů. Zatímco jiné hospodyně jsou s velkým úklidem poměrně rychle hotovy, sběratelka musí nastavit několik večerů, aby se vše lesklo a zářilo. Nezbytným předpokladem úspěšné očisty je několik hádek s manželem, jenž má k jejímu počínání nevýslovný odpor, ale bez jehož pomoci by těžké skříně, skleníky, knihovny nepřemístila a prachem zanesené obrazy neočistila. Nejhorší ze všeho je, když sama podlehne novátorským postupům cídění například mosazi a v návalu nadšení v kyselé lázni s kuchyňskou solí vykoupe předměty, které takové prostředí nesnášejí, i když má v komoře osvědčený SIDOL. Pak musí dělat jakoby nic a čekat, až se předmět sám opět pokryje žádoucí patinou. Když je domácnost zaplněna natolik, že žádné další místo k dispozici není, musí vytřiďovat. Vezme skupinu předmětů, které jsou co do množství nejpočetnější. S posvátnou úctou bere postupně věci do rukou, polaská se s nimi a pomalu přemýšlí, zda si je ponechá či nikoli, aby nakonec zjistila, že z padesáti plátěných vyšívaných, škrobem navoněných zástěr vyloučí jen dvě! V mém případě musí vyčleňování probíhat v tajnosti, neboť manžel zavržené bere na milost a odnáší je na mně neznámé místo s tím, že se jednou mohou ještě hodit. Zajímavé je, že muži sběratelé se v celém rozsahu netrýzní, neboť obvykle přeskakují fázi finanční a udržovací.
MSF, snad úklid do adventu stihnu.
Zveřejněno s laskavým svolením nakladatelství Eurolex Bohemia, a.s.