Připadala jsem si jako rudý stopař, kterýlační po skalpu bledé tváře, když jsem z křižovatky Bulhar pospíchala pražským Žižkovem na Koněvovu 12, abych obohatila sbírku panenek. (Obchod tento týden na uvedené adrese končí.)
Nejvíce mě zaujaly dvě malé copaté panenky italské výroby. Černovlasou jsem chtěla po vzoru obchodu přeměnit v mladou cikánku, ale vnitřní hlas radil, abych vymyslela něco sofistikovanějšího.
Strojem času jsem se vrátila do dětských let a vzpomněla na nezapomenutelné filmy o náčelníkovi Apačů. Stačilo několik kliků a vygůglovala jsem Ribannu. Pro svou černovlásku jsem šatičky včetně kalhotek ze slabé kůže vyrobila za necelou hodinu.
Námět zde:
MSF, úžasný relax, hlava mě přestala bolet, ani jsem nevěděla jak.
dobrý, dobrýhezká, uznávám
(i když já měl vždycky radši Nšo-Či 😉