Když nemá člověk funkční nohy, zůstane sedět na vozíku. Když nemá panenka nožičky, zůstane stát.V duchu myšlenky – že panenky s nedokonalými údy mohou být stejně krásné a užitečné jako lidé s amputovanými končetinami jsem darovala život – vysvobodila jsem z krabice
Františku
a Lucii
Pana za desítky tisíc by mi neudělala větší radost. Ptala jsem se sama sebe , jestli bych si neměla přece jen přiznat, že na stará kolena si hraju s panenkami. Ale vnitřní hlas moudře podotkl: „Nejlepší meducína, jak zapomenout na revmatické bolesti a trochu se oklepat po dopolední jízdě na kole.“
Jak jsem našla zakladatelku své sbírky, se dočtete zde a v dalších pokračováních. OSUD moudře předeslal, dokonalá nedokonalost bude pilířem mého souboru panenek.
Musím podotknout – ručičky z celuloidu nedokážu podstavcem zakamuflovat.
MSF
Věruško,
nožičky moc neřeším. Stačí panenku postavit na sokl z roličky od toaletního papíru, nebo zhotovit na míru podle pasu a je hotovo. První panenka v tomto příspěvku zrovna na takové podpěře stojí.
Horší je, když nemají ručičky. Ale i to jsem vyřešila. Prostrčila jsem klukovi v místě rukou malířský štětec a je z něho Ondřej, co maluje ústy a nohami.
Panenku bez rukou i nohou jsem oblékla do pletených šatiček s krátkým rukávkem a posadila do odlivky na víno. Panenka je Torzo z Jupitera.
Krásný čas Jarmila
Jarmilko, mám invalidku Františku, má jen pravou nohu, vzadu je značena „25“ a na levé části čela má prasklinu, ale není nic ulomeného. Až si od Vás vše prostuduji, až dostanu sborník a až vymetu pár bazarů, určitě najdu nějaké díly a panenku zas oživím. Zatím jen omytá a v šatech čeká…