Sešívání malých, maličkých a malilinkatých kousků látek dovedla moderní doba k dokonalosti. Vzniklo umění, které si nic nezadá s plátny světových malířů.Když jsem dnes opět vzdychala – ááách a naříkala – nééé, to nenííí možnééé, nechápu – nerez, dostala jsem od Marty Bukovanské, jedné z autorek výstavy, sms: „Nevzdychej, šij!“
Bráním se zuby nehty. Nechci zase začít dělat něco nového, protože všechno stejně dělat nemůžu, ale budu velmi ráda v transu z podobných věcí. A když naoplátku uslyším – tvé knížky si šetřím, aby mi dlouho vydržely, budu mít pocit té správné vyváženosti.
Díla autorek – Marty Bukovanské, Jany, Kepkové, Ludmily Fuksové, Hany Matějkové, Blanky Procházkové a Blanky Prudičové jsem podrobila bedlivému zkoumání. Občas i nahlédla na rubovou stranu.
Na PW z batikovaných látek z bali, z Japonska, Německa a Ameriky jsem nenašla nic, co by oku nelahodilo!
Dámy, TLESKÁM VE STOJE! A všem zájemcům sděluji – jen do konce ledna 2011 v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně!!!
MSF, omlouvám se autorkám, pokud bude některý snímek v nesprávné poloze!
DĚKUJIDěkuji i já Vám, stačí pár milých slov a člověku se hned otřepe sebevědomí ošoupané životem. Měla jsem takovou radost z instalace výstavy, z milých setkání s novými lidmi.
Bohužel je mi smutno z mnoha reakcí, které bych slušně nazvala – malá česká závist.
A mimochodem – když jsem to dokázala já, dokáže to každý. Přála bych Vám vidět ten uzlíček nervů, který ze mě byl na první lekci – drahé pomůcky, drahé látky , spousta času a já to všechno zničím – výsledek – ta deka na prvním obrázku. Trvala rok mého života! Výsledek je snad i slušný.
Proto s chutí do toho!
Děkuji za přijemné a inspirativní setkání z 9.1. v Muzeu:-))
nemám slov!V životě bych něco tak krásného nedokázala!!!