Dýmějový mor

Smýšlením jsem preventista;absolvuji pravidelné lékařské prohlídky, než abych se nechala ulapit za pačesy útokem nečekané nemoci. Doposud neberu pravidelně žádné léky a celý život se cítím zdravá a silná jako pramen živé vody, ale jen pokud nezalistuji stránkami svého životního příběhu. Dlužno dodat, že jsem hodně zapomětlivá; mozek spolehlivě gumuje bolavé vzpomínky a zásahy do tělesné schránky. Jakmile je mi hej a do veselého skoku, což se může projevit například též „peskováním“ manžela, zapomínám na všechny útrapy a opět jedu na plné pecky. Při léčbě chorob jsem velmi netrpělivá; dávám přednost medikamentům před lidovým léčitelstvím všeho druhu. Když podruhé volala moje známá a ptala se jak, se mi vede po nedávné operaci, nezapomněla zdůraznit, že jsem něčím zapráskaná, protože ze sto bylin nemohla na můj současný zdravotní stav najít ani jednu. Ale po vynaložení značného úsilí se jí to podařilo – na dálku, bez ohledání pacienta, jen z energie, kterou jsem zanechala podpisem v knížce před dvěma lety! Než mi nadiktovala kombinaci pěti bylin, označila veškeré laboratorní výsledky před operací za nedostatečné a nevěrohodné a položila mi několik kontrolních otázek. Jedna z nich se týkala bulek na těle. Spíše omylem jsem jednu přiznala, kterou jsem připisovala něúderu do tupého předmětu. „Hmm, to je zlé, raději ti ani neřeknu, co ti je,“ pravila dobračka aniž by se zajímala, co to v mé mysli vyvolá. Příliš jsem nenaléhala, když jsem uslyšela v telefonu: „Máš dýmějový mor,“ ale důkazy nepoložila žádné. „Bylinky si budeš připravovat v doporučeném poměru a dávkách. Za týden zavolám, jak si pokročila,“ oznámila striktně a neočekávala žádné protesty. Jsem velmi důvěřivý člověk, ale bytostně nesnáším, když mi kdokoli odepře prostor pro svobodnou volbu rozhodování. Po vygůglování dýmějového moru jsem se podivila nad tím, jaký jsem to infekční bacilonosič, nakažený štípancem blechy, jenž se infikovala na nemocném hlodavci a byla jsem překvapena, že ještě dýchám a žiju. Se žhavou novinkou jsem se svěřila Tomovi, který mi poskytl další mnohovrstevnaté informace o této nemoci a jejich formách. „Kdybys šla k obvodnímu žádat o léčbu dýmějového moru, asi by tě odvezli. Ne, na infekční, ale ve svěrací kazajce a ještě by tě všude ukazovali,“ uzavřel Tom jednou pro vždy morovou nákazu.
Na svévolnou léčitelku jsem zanevřela a doporučené byliny jsem zavrhla z obavy zhoršení zdravotního stavu nebo nedej bože ublížení na zdraví.
Po týdnu jsem slyšela její hlas v telefonu znovu. Na dotaz jestli piju bylinné té, jsem odvětila: „Nikoli, léčím se z dýmějového moru a chystám si kufr. Asi mě strčí pod zámek, včera jsem dopustila trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci. Nakazila jsem dvě stě lidí.“

MSF