Pryč jsou časy, kdy máčeli prodejce a živnostníky ve studených vodách Vltavy za prohřešky proti poctivému obchodu. Krácené míry a zlodějna byla po zásluze potrestána. Výkon samotný byl vždy velká událost a zábava, při níž se rozptýlil okrádaný lid a panovník spolehlivě odvedl pozornost od větších darebáků, které měl kolem sebe. V dobách socialismu jsme museli za libovou svalovinu nebo dovážené ovoce ujít světa kraj, vystát fronty stejně chtivých kupujících a strpět prodejce, kteří pod přivřeným okem režimu kradli až se hory zelenaly; váha lítala jako děcka na houpačce, ale prodavač už zjistil správnou gramáž a vypočetl cenu. Za rozvíjejícího se kapitalismu byly zřízeny na obranu spotřebitelů různé instituce, aby dohlížely na regulérní obchod. Možná je jich málo, nebo jsou pracovníci špatně placeni anebo je ani nenapadlo převažovat například pytlíky s moukou eventuelně s jinou sypkou potravinou. Ale proč by to měli dělat, když všechny velké firmy se chlubí různými certifikáty kvality, což mimo jiné předpokládá, že pracují s cejchovaným vážícím zařízením. Z nepoškozeného zalepeného pytlíku s hladkou moukou Noe jsem odvážila 500 g, když se slábnoucí zrak opřel na zbylý obsah, který vykazoval znaky váhového nedochůdčete.
Na jednom kilu v něm chybělo 90 gramů! Pokud bychom středověkým způsobem měli potrestat všechny šizuňky, nestačily by vody v celém Česku, Moravě a Slezsku a z veselí bychom nevyšli nikdy.
MSF, přemýšlím, zdali nejedná o novou úpravu měrné jednotky v systému SI nebo cenotvorbu (nebo zákaznickou krvetvorbu?) obchodního řetězce.
Bohužel,na prvním zmenšeném snímku ručička váhy není čitelná.
MSF