Studentka Řápková & spol.

index1
S vývojem kolem kauzy plzeňských práv jsem ze složky životních písemností vytáhla malý ohmataný sešitek s nápisem VÝKAZ O ŘÁDNÉM STUDIU NA VYSOKÉ ŠKOLE.Po otevření jsem na sebe „jukla“ z fotografie opatřené velkým kulatým razítkem; bylo mi tehdy krásných devatenáct. Další strana – základní údaje o studentovi, jaký obor a od kdy studuje.
A pak následují zápisy o zápočtech a složených zkouškách z předepsaných předmětů, odpovídajících tehdejším osnovám. Některé podpisy jsou nečitelné, ale u rozhodujících zkoušek si i po třiceti letech vybavuji konkrétního vyučujícího.

index2

Například „Matematika I a II“ – docentka Fischerová, starší malá korpulentní dáma, kterou nebylo téměř za katedrou vidět, ale vše dohnala výraznou artikulací a krásným ráčkováním. Obě semestrální zkoušky jsem absolvovala vždy na první pokus s výslednou známkou 3.
„Výpočetní technika“ – ze zápisu na straně 50 vyplývá, že jsem musela u paní Stachové na opravný termín a za konečný výsledek 3 jsem byla více než vděčna, neboť jsem se domnívala, že by to mohla být moje zkouška poslední.

index3

Ale jak šel čas a přibývalo méně exaktních věd, můj prospěch se stále zlepšoval. Například zkouška „Finance“ u mého pozdějšího kolegy auditora ing. Moravce byla jako řemen. Když jsme houfně ignorovali jeho první přednášku, vzkázal, kdo nebude mít potřebnou účast, ať se na prubu ani nechystá. Termíny – náklady, výdaje, tržby a výnosy jsme museli umět i ze spaní, o socialistické dani z obratu a daňových povinnostech ani nemluvě. Výborná byla zaslouženou náplastí za hodiny prosezené nad skripty a zápisy z přednášek. Však jsem na to dlouhá léta s panem inženýrem vzpomínala. A tak bych mohla ve výčtu pokračovat.
Každý student musel předložit 2krát za školní rok index ke kontrole studijnímu oddělení, které s kulatým razítkem uvádělo zápisy o ukončení semestru a kontrole ročníku. Kdo neprošel kontrolou, nepostoupil do dalšího.

index4

Ze zápisu z roku 1980 na straně 25 vyplývá, že index byl ověřen již 1.7. Chyběl-li někomu třeba jen zápočet z neklasifikovaného letního nebo zimního výcvikového kurzu, nebyl připuštěn ke státnicím a obhajobě.

Z článků o studentce Řápkové a spol. jednoznačně pro mě vyplývá, že po více než třiceti letech od ukončení studia mám vynikající paměť a Alzheimerovy choroby se nemusím obávat. Ten, kdož jakoukoli VŠ nebo universitu skutečně absolvoval se všemi muky, která k tomu patří, nepotřebuje lhát a vytáhne ze svých šuplíků originální písemnosti bez okolků a průtahů.

MSF, na závěr inzerát:
Prodám VŠ index a diplom. Zn. důchodce.

P.S. Ale ten z Vysočiny to není. (smíííích)

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 komentářů: Studentka Řápková & spol.

  1. JANOVA napsal:

    Josífku,schováváme navždy. Mám i diplomku. Relikvie se nevyhazují!
    BONALI

  2. ing.Josef Jindra napsal:

    Kdo si nic nepamatuje, do ž á d n é politiky nepatříPadesát a dva roky od obhajoby schovávám index a dokážu si vybavit nejen examinátory, ale většinou i otázky, které jsem u každého předmětu dostal. Když si někdo politicky zazobaný nic nepamatuje, je lhář. Kdo lže, ten krade!

  3. JANOVA napsal:

    ad Haston,bohužel obě jsou staršího data, ale svému duševní věku přisuzuji číslici 39.
    ===
    Elizo, ale určitě jsi nedostala vyýbornou jen ta to kafe a něco skladkého. 🙂
    MSF

  4. Eliza napsal:

    Já také mám první razítko o zapsání do ročníku už z r. 1964, a též bych mohla i bez indexu ( myslím bez nahlížení do něj) vyjmenovat profesory na škole. Snad si pamatuji i kde jsem kdy kterou zkoušku dělala. Takové podrobnosti, jako že mne profesor nejprve poslal koupit kafe a kus dortu, aby nám to lépe odsejpalo, na to se nedá zapomenout.

  5. haston napsal:

    předpokládám, že index z inzerátu není tvůj, protože na to prozatím nemáš léta..:-)

  6. JANOVA napsal:

    Kutile,mně z toho vyplývá, že jsi byl pohledný kluk a dotyčné tě chtěly často vidět. (smííích) Tak jak zveřejnila jedna současná studentka VŠ. Examinátor jí řekl: "Umíte, ale zkoušku vám nedám. Rád vás uvidím příště!"
    MSF

  7. Omlouvám se,že i sem přičiním pár slov (víckrat už se to nestane). Fascinuje mě, že si někdo po pěti letech od skončení studia nepamatuje zkoušející. Taky jsem absolovoval před třiceti lety a dodnes si je vybavuju i s příběhy – než jsem dostal aspoň dobrou. (Např. zkoušely tři ženy tři odvětví při jedné zkoušce, aby člověk prošel, nesměl ani z jednoho vyhořet, vyhořel jsem na otázku x, příště jsem šel, říkal jsem si, x nedostanu, neučil jsem se, dostal jsem x, potřetí se zkoušející ptá, na co jsem vás to dvakrát vyhodila, na x, hm, takže to znáte, něco jiného. A já se to, blbec, naučil. Nejhorší bylo, že společně s tím musel člověk vždycky opakovat i ty dvě další části. He, to by bylo na blog…)

Napsat komentář: kutil.bloguje.cz Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *