Jestli se podivujete nad tím, že má Medrýsek mámu Medvědici, tátu Rysa a přemýšlíte, jestli jsem neupadla na hlavinku,vězte, že v pohádkách je všechno možné.
Kdo jsem a odkud přicházím
Dovolte, abych se představil. Jmenuji se Medrys Eugen Beskydský a doma mi maminka říkala Medrýsku.
Přišel jsem na svět z velké lásky, ale britský vědec Charles Darwin se tehdy v hrobě neklidně obracel více než děd Vševěd, když mu matička trhala tři zlaté vlasy a poťouchle vyzvídala odpovědi na předem zadané otázky. Darwinova evoluční teorie O vzniku druhů přírodním výběrem, prohlašovala, že jen nejsilnější a nejodolnější jedinci přežijí, ale mezidruhové členění ve svých hypotézách nepředpokládal ani náhodou. Ale jak už to v životě bývá, člověk míní, příroda mění. Neporučíme větru ani dešti a proti chemickým procesům lásky jsou bezmocní jak lidé, tak zvířata.
Nesourodým jedincům v lásce a rozmnožování však přispěchala na pomoc na jednom světovém kongresu sama matka Příroda: „Milujte a množte, když se máte rádi,“ zvolala pevným hlasem, „ale vaši potomci budou neplodní, aby nám v tom nedělali trvalý a neudržitelný brajgl,“ dodala rozhodně.
A kterýsi dobrák z davu tiše pronesl: „Se nebojíme. Však si s tím človíček poradí. Co nedovolíš, naklonuje!“ a přítomní se vesele uchichtávali.
Medrýskův příběh se dále nabaluje a nafukuje, kromě rodičů vstupují do příběhu skuteční lidé nebo jejich lidské vzory.
MSF