Jakmile zmizí poslední sluneční paprsky,oblohu zahalí neproniknutelné závoje těžkých a deštivých mraků, nastane tma jako v ranci, kmitám po domě jako elektronická myš, abych uzavřela okna i nastevřené vikýře, než fičák od západu dorazí na naši náves, neboť jeho nahromaděná energie není vhodná ani k pohonu větrné elektrárny, natož k uzavírání příbytku. Z doby, kdy jsem chtěla vybudovat vlastní energetický zdroj na kopečku za chalupou na Novopackou vím, že při silném větru se nevyrobí více energie, nýbrž lopatky se z bezpečnostních důvodů zcela zastaví. Ano, mívám normální lidský strach a nepříjemné chvíle zažehnávám soškou Panny Marie a rozžatou svíčkou. Díky zprávám vím, že jsme na tom nebyli ještě tak zle, protože tornáda na Jičínsku dosud nebyla zaznamenána. Ale jedno malé tornádo miluju a jsem ochotna si každou sobotu přivstat, dojet na zeleninový trh do Jičína, prošmejdit bedýnky s rajčaty paní Slavíkové a všechna tyčková rajčata uvedené odrůdy skoupit. Jedná o pravidelné kulovité plody s poměrně tužší slupičkou se třemi „líčky či prdelkami“ kolem stopky
a nezaměnitelné slabě štiplavé chuti. Nejlepší jsou malá rajčátka, která nevydrží transport ani přes náměstí k zaparkovanému automobilu. Každý plod zlehýnka projmu v dlaních, přičichnu, nasaju vůni čerstvých plodů a nechám se unášet do gurmetských výšek, z nichž spadnu obyčejně v okamžiku, když zjistím, že jsem se zase jejich šťávou pocintala.
MSF
Čuňo 🙂
A… tak to nevyper, ale usuš… a příští rok zahnízdi do hlíny… a budeš mít trojprdelky svoje vlastní 🙂 Neznám lahodnější chuť než UTRŽENÉ přímo na rostlince 🙂 I když od paní eS. jsou určitě jako čerstvě utržený 🙂
Anevypereš a nevypereš.
MSF
… tohle chápu ,-)