Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe.To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu.
Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.
V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku.
Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání.
Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.
Tomáš Baťa v roce +1932
===
Současný stav ekonomiky není nic nového, neboť s podobnými problémy se minulé generace potýkaly, leč dnešní lidé se domnívají, že vymyslí něco nového, převratného a méně bolestivého. Žádný vřed nelze odstranit bezbolestně.
V naší ekonomice to musí fungovat jako u jednotlivců. Pokud se chceš oddlužit a vymanit z problémů, musíš za to zaplatit nejen penězi.
Z článků, které jsem četla o osobních bankrotech jsem pochopila:
– člověk se musí smířit s dočasnou ztrátou svobody nakládání se svým majetkem,
– práce od nevidím do nevidím,
– volné finanční prostředky pouze do výšky životního minima; s tím souvisí významné utažení opasku ve všech zbytných a nezbytných potřebách.
Věřím, když si jednotlivec projde peklem oddlužení, že ho přejdou myšlenky na mrhání, lenošení a rozcapenost.
Ovšem tam, kde jde jen o politickou moc, jde zdravý úsudek stranou.
MSF