Stačilo málo

Být o několik sekund rychlejší,nenapsala bych ani čárku, neřkuli slovo či větu.
Klient je pro mě od začátku podnikání svátost. Když řekne, že mám přijet v sobotu, přijedu, aniž bych si dovolila oznámit, že ctím sobotní klid a víkend je pro mě pracovní tabu, jak jsem slyšela z úst přetloustlého obchodníčka, který mě takto vypoklonkoval s lahváčem v ruce. „Měl jsi zůstat na berňáku,“ pomyslela jsem si a ego dodalo krátkou nezveřejnitelnou glosu.
Krátce po dvanácté jsem se vracela od Hradce Králové z pracovní návštěvy; provoz sobotní s několika typickými svátečními řidiči, kamionů málo. Počasí přiměřené ročnímu počasí, jen silný protivítr nabádal k větší pozornosti.
Kousek za milovickou pumpou jsem se málem střetla s nějakým nebezpečným tvorem, který se rozhodl, že kolonu pěti aut předjede, i kdyby mě měl natlačit do příkopy. Brzdila jsem i očima a jela téměř po krajnici, abych debilovi v cihlověčerveném automobilu udělala místo a bezpečně zvládla manévr míjení.
Cestou tam mě předjelo několik opřekot spěchajících dodávek, které jsem na první městské křižovatce v pohodě dojela a nakonec předjela.
A tak si říkám, stojí těch několik minut, aby se člověk sprovodil ze světa?

MSF, jen dobří holubi se vracejí.