Brambory s kapustičkou a kuřecím masem.
Dávno je tomu, co můj muž prohlásil: „Nemám ženu na vaření.“ Trvalo mi několik let, než jsem pochopila, že místo vyvařování se dá dělat spoustu jiných zajímavějších věcí, ačkoli i já si potřebuji navařit podle svého.
Například dnes před vycházkou na hrad Kumburk jsem měla plné ruce práce – musela jsem pokročit s modelem pro Karličku a na kuřecí roládu, kterou jsem práskla do trouby se dvěma lžícemi oleje jsem dvakrát zapomněla. Pečínka se tudíž krásně vysmáhla, aniž bych se o kýžený výsledek významně zasloužila. Před odjezdem jsem troubu vypnula a maso již mělo samo „dojít.“
Čerstvý vzduch mi krásně pročistil hlavu a já jsem vymyslela přílohu ke kuřecímu masu ve znamení – co dům dá.
Lednice a mrazák vydaly následující igredience:
6 brambor uvařených ve slupce, které se nestaly součástí štědrovečerního salátu a čekaly na svou příležitost,
250 g růžičkové kapusty,
2 lžíce olivového oleje,
sůl a koření.
Nerozmrazenou růžičkovou kapustu jsem uvařila na páře v tlakovém hrnci. Stačilo pouhých deset minut a zelenina byla tak akorát – na skus.
Na pánvi jsem na malém množství oleje osmažila nakrájené brambory a přidala na čtvrtky nakrájenou růžičkovou kapustu a ještě chvíli restovala.
Zapravila jsem výpek, lehce přihřála kuřecí maso a všechno jsem servírovala na talířích z doby první republiky.
Výsledkem jsem byla sama překvapena a Tomem vynesena až do nebe.
MSF