Výlov rybníka

Seděla jsem v pohodlném křeslea dívala jsem se na obrazy české krajiny, visící všude kolem mě na stěnách. Spíše než jména malířů mi v paměti utkvěly náměty, barvy a nálady zachycené tvůrci před mnoha desítkami let. Z příjemného snění mě vytrhl hlas moderátora, informujícího posluchače rozhlasu o výlovu jihočeského rybníka. Představíme si ale každý stejnou situaci? Osobně si nejdříve vybavím obraz, vytvořený ve dvacátých letech minulého století. Baštýři v oděvech z kůže napuštěné olejem, ponoření po pás ve studené vodě a táhnoucí usilovně za nevod. Listopadová slota a těžká dřina rybářů nikoho nenechá na pochybách o identičnosti zážitku. Pro druhý vjem musím sáhnout do jiného “soudku”. Novinář a spisovatel Rudolf Křesťan vydal před lety knížku Výlov mého rybníka. Na rozdíl od uvedeného obrazu považuji jeho fejetony za pohlazení po duši v nejhlubší úctě k českému jazyku a nad jeho nápady nepřestávám žasnout. Na třetí pomyslný stupínek se neodbytně hlásí dávná vzpomínka z kdysi slavné moravské vesnice, kde byl v 80. letech minulého století prováděn výlov maličkého rybníčka pomocí nejmodernější dopravní techniky, jeřábu KATO. Co bylo dopoledne v síti do vody spuštěno, bylo v podvečer za všeobecného veselí vyzvednuto a za dvě hodiny rozprodáno.

MSF

Příspěvek byl publikován v rubrice SKORKOVINY. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *