Když jsem minulý týden na Aukruviděla v dražbě tyto dva panáky, krve by se ve mě nedořezal, neboť se ve mě probudily silné sběratelské pudy.
Zachránit je, aby se nedostaly do nepovolaných rukou. Dražba se povedla a já jsem se stala šťastnou jejich majitelkou. Prodávající jsem poprosila, aby mi sdělila své jméno a jméno manžela, protože vždycky se moje sbírkové panenky jmenují podle přízviska v kalendáři nebo podle skutečné osoby a taky podle místa nálezu nebo původu.
Po zevrubném seznámení mi Tom zakázal jakékoli úpravy jejich oblečení. Ale přesto na uvítanou dostaly oba nosíky. Romanka mašle do culíků ve vánočních barvách a závěs z pravého červeného korálu. Než bude mít Pavlík kšiltovku a prak, bude to chvíli trvat. Do té doby se musí spokojit s vánočním pajduláčkem.
MSF
ad JANOVA)proč bych neměla být? Jo, s těmi panenkami je to pravda.Musela bych mít náklaďák a nějaká eura navíc… a také bych nevěděla, které panny se ujmout, aby to těm dalším nebylo líto. MSF
Viki,v hlavě mi občas bliká červená žárovka Naďi Šimkové, ředitelky Muzea panenek a Medvídků v Troskovicích – člověk se nemůže ujmout každé panenky, kterou vidí.
Kolik už již bylo, které jsem měla v ruce! MSF
P.S. Jsem ráda, že jsi napsala, myslela jsem si, jestli jsi v pořádku.
ad JANOVA)jsou nádherní!!! Ani bych možná neměla prozrazovat, jak moc panenek, hlavně a především těch “poraněných” jsem viděla na bleším trhu na náměstí v Bruselu… Tam radši nejezdi, nedokázala bys bez nich odejít.