Růženka Dolores

Svět ztracených panenek je hrozně malý.Všechny se jednou sejdeme v náručí naší maminky Jarmily.

Původní článek zde.

Růženka Dolores je jasným důkazem – co jeden člověk opustí, druhý se ujme.

Růženka S. z Prahy mi napsala:
panenku jsme našli s Honzou cestou ze Tkonu ve křoví.
A protože ten den odjela z kempu krásná Španělka, která se hrozně líbila jak mému muži, tak Mirečkovi z Rokytnice, tak jsme jí vzali Mirečkovi, aby mu tu Španělku připomínala. Pak jsme ji nechali posazenou na stromě u plotu. Její příběh má ještě další podrobnosti…
===

Růženka vypravuje

Dlouho jsem měla jen papírové šatičky, dokonce dvakrát mi byly vyměněny. Ale minulou sobotu se mamča naštvala, vytáhla staré nepoužívané dětské kapesníky a z jednoho mi vystřihla šatičky; v pase je stáhla gumičkou a ozdobila umělým květem. Nesmím zapomenout, že mi před tím důkladně umyla vlasy, ale původní lesk a hebkost jim nevrátila. Máti nezbylo nic jiného, než je vzadu stáhnout gumičkou a přizdobit zlatou pentlí. Pentličky jsem dostala i nad čelo. Ještě čekám, že mi v chladných dnech dá na ramena alespoň palerínku.
Děkuji tetě Růžence za záchranu a Mirečkovi, že si mě neodvezl jako vzpomínku na ohnivou Španělku.

MSF