O zlenivělé řidičce I.

Během posledních několika letse ze mě stala líná řidička. Než bych se s mužem hádala o správném způsobu jízdy a parkování, nechala jsem se Tomem od volantu nenápadně vystrnadit. Než by se mužík doma třásl, jestli se vrátím zpět ve zdraví a s neporušeným automobilem, všude mě raději doprovází; čili vozí a dělá šoféra, jak často a rád mi tuto skutečnost připomíná. Stal se ze mě automobilový spáč nebo čtenář. Jak pohodlné je usednout do automobilu a oddat se spánku nebo četbě novin a časopisů. Jaký klid a mír je v mé duši, když nemusím mít oči pořád na stopkách a napruženou mysl, abych předvídala počínání jiných řidičů, cyklistů nebo chodců.
Avšak nastaly okolnosti, kdy jsem musela usednout za volant sama a přepravit se z bodu H do bodu X. Naposledy to bylo minulý týden, abych se zúčastnila Knižního veletrhu v Lysé nad Labem.
S dostatečným předstihem jsem nastudovala na internetu trasu z domova do Lysé, ale několik dní před samotným konáním akce, jsem mířila do Brandýsa nad Labem. Ano, zde vidíte názornou ukázku mé orientační zmatenosti. Jsem přesvědčena o tom, že v minulých životech jsem plnila pouze roli matky a ženy v domácnosti, od níž se očekával nanejvýš sběr plodů v okolí jeskyně, pyramidy či jiného obydlí. Když matka Příroda nadělovala orientační smysl, byla jsem pravděpodobně na borůvkách.
Přesto se mi podařilo, mapu vytisknout, nastudovat a absorbovat několik Tomových orientačních rad, bez nichž bych zaručeně nedojela.
Projet do Mladé Boleslavi silnicí ve výstavě nebyl žádný problém. Komplikací se ukázaly dlouhé kolony stojících vozidel před semafory, opravovaných úseků, které dvacetiminutovou jízdu protáhly bezmála na hodinu.
Nájezdem na dálnici, se mi v hlavě rozsvítila červená a v hlavě mi bušila slova mého prvního manžela: „Na dálnici se musíš více dívat dozadu, než dopředu! Nikdy nevíš, kdo je rychlejší než ty.“
Poklidnou a pohodovou jízdou jsem dojela na místo určení. Cíl jsem našla na první pokusy odbočování a na parkovišti u železničního nádraží na mě čekalo poslední odstavné místo. Tím trauma z neznámého prostoru neskončilo.

Dokončení příště.

Příspěvek byl publikován v rubrice Skorky a povídky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Jeden komentář: O zlenivělé řidičce I.

  1. JANOVA napsal:

    Ze všeho nejvícenenávidím odbočování vlevo. Pokud znám terén, jsem schopna vymyslet, jak se tomuto manévru vyhnout. Ale když není jiná možnost, musím čekat…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *