Po dva dny jsem měla stejné barevné sny.Pokaždé když jsem se nad ránem převalila z boku na boku, ocitla jsem se na bílých písečných plážích, lemovaných vzrostlými palmami a modrozeleným mořem, kterému rovno není.
Zasáhl mě příběh mé mladé přítelkyně Sylvie (30). Loni v červenci vyrazila sama na roční vandr přes Jižní Ameriku, Tichomoří a Hongkong zpět do Německa. Ovšem na souostroví Fidži, konkrétně na ostrově Taveuni se „zasekla“; našla tam svou životní a osudovou lásku, která má logické vyústění. Čeká syna a je ve 4. měsíci těhotenství.
Prý nikoho nehledala, ale musela uznat, že byla ve správnou chvíli na správném místě. Podezírám OSUD, že ji schválně nasměroval do končin, kde vztahy mezi muži a ženy jsou na hony vzdálené evropským standardům.
Nebudu rozebírat podrobnosti, ale byla jsem velmi zvědavá, jak ji přijali do rodiny, rodilou Češku s německým pasem. Maminka – tchýně byla ráda, že se posledního osmého děcka v jeho dvaatřiceti letech „zbavila“!!! Tatínek – tchán je se svou evropskou snachou nadšen.
MSF, milé osamocené dámy, stačí vyrazit do neznámých končin…
Já měl také barevný sen … ,-)
Jak jsem zjistila,má přítelkyně se ocitla v opravdovém ráji. K nejbližšímu internetu je to, bratru, 4 !!!! hodiny jízdy automobilem.
MSF