V umakartové době minulého století jsem si pravidelně vařila turka do hořčičáku (sklenka od hořčice) s tatrou mlékem. Nikdy jsem se dostatečně nevynadívala na kávové moaré, které vytvořily tekutiny s různou hustotou.
Kávička ve skle na obrázku není z minulého století, ale ryze současná. Hořčičáků máme celkem sedm s různými čísilky (zřejmě podle čísel formy) a ve dvou tvarech.
Na fotce je starší tzv. rovná verze, pamětníkům se vybaví určitě další, modernější v konickém tvaru.
MSF
Tak hořčičáky bych ještě nějaké měla, ale už je nepoužívám. Čekají na to až budou vzácnou starožitností. Ale káva z nich byla dobrá
ad JANOVA)ale stůl a místo,kde je kávička servírována! Nemohu se vynadívat a všechno ve mně začne zpívat, zpívat i plakat….
Ach jo, já už taky nemám ani jednu, ale za to recepty – 2 hořčicové sklenice mouky, 1 hoř. skl. cukru … mimochodem ta káva vypadá pitelně :o) škoda že ráno vstávám v 5, už bych si ji šla uvařit ;o) Doboru noc
Super, já nemám už ani jednu :((((