Šílení lidé.Příběhy obyčejného šílenství. Divadelní kus s Ivanem Trojanem v hlavní roli.
Byla jsem, viděla jsem, odešla jsem dříve, ale spát jsem nemohla.
Bylo vyprodáno, ba ještě židličky museli přidat, aby se všichni vešli, neboť přijeli i odjinud.
Připadala jsem si jako v Jiříkově vidění; nechápala, proč se někteří lidé smějí, když na oplzlostech nic k smíchu nebylo. Nevím, čemu se smát, když chlap vypráví o tom, jak mastrubuje s vysavačem nebo umývadlem, nebo když milenecký pár potřebuje třetího, aby se na ně při souloži díval.
Jestliže před zahájením bylo vyprodáno, o přestávce řady důkladně prořídly! Já jsem ty první odchozí následovala krátce před desátou, abych něco urvala z nočního spánku, protože budík byl nachystán na pátou ranní. Kdybych zůstala na představení do konce, vyšlo by to nastejno; opět silný zážitek a minimálně do tří jsem si lámala hlavu jestli jsme všichni sexuálně “ujetí” a zblblí, aby o tom museli psát divadelní hry a točit filmy. (Kolik jich už bylo!)
MSF, už si bohužel nepamatuju, kdy naposledy jsem viděla něco normálního, co by duši potěšilo.