Fuego čili fúdžo

V každé době se chlapi vždycky rádi vytahovali svými hračkamia čím měli vyšší postavení, tím se mohli chlubit lepšími autíčky. Ale lepší automobil než předsedovou audinu nikdy neměli, ať by plnili hospodářské výsledky svého závodu třeba na pět set procent. Na konci osmdesátých let si náměstek Jarda pořídil francouzský vůz Renault Fuego, za něhož dal na tehdejší dobu nekřesťanské peníze. Snad ze strachu, aby mu nezáviděli nebo nepátrali, kde na něj vzal, rozhlašoval všude, že Fúdžo koupil jen za osmdesát tisíc, což jeho cenově obeznalé kamarády velmi štvalo.
Při vhodné příležitosti jeden z nich navrhl předsedovi, aby Jarouškovi nabídl devadesát tisíc, že za ty prachy jeho káru odkoupí. Pan předseda nikdy nezkazil žádnou legraci a skvělý obchod mu nabídl. V ten okamžik se chtěl Jarda stát minimálně trpaslíkem a červený jako rak při spaření musel přiznat barvu, jak to s tím jeho renaultem vlastně je.