Jsem se po…

V kanceláři ředitele obchodního útvaruto vypadalo na normální pracovní den s několika obchodními návštěvami, kdyby šéf nepřijel ráno se starším bassetem Salámem, kterého nechtěl nechat doma samotného ve společnosti hárající se boxerky Maruny. Pes spíše počítal s tím, že si s ní dopoledne něco příjemného užije, ale vůbec nepředpokládal, že bude svým páníčkem od krásně vonící feny izolován. Salám byl z nezvyklého prostředí administrativní budovy a lidí tak vystresovaný, že se nehnul z ředitelny od stolu svého pána ani na krok. Nejen, že se nehnul, ale dokonce se vysral na koberec těsně před tím, než první zákazník zaklepal na dveře.
Možná návštěvě dodnes vrtá hlavou, proč bylo obchodní jednání odbyto v nepohodlné sedačce sekretariátu za přítomnosti asistentky a nepřetržitého drnčení telefonů z přilehlého dispečinku, protože zápach psího exkrementu v poměrně malé místnosti byl k nevydržení.