První samostatný pokususkladnit hrušky ve sladkém nálevu vzal za své, než nastal druhý úplněk. Všechny sklenice začaly kvasit a jejich obsah skončil v záchodě. Stejně dopadly i draze zaplacené meruňky, které jsem se pokoušela přeměnit v kompot, buď za a) přísnou sterilizací sklenic, víček a nálevu nebo za b) vodou přímo z vodovodu na meruňky s cukrem (vždyť to tak léta děláme). Než jsem se přestěhovala na latifundi malin, rybízu a jablek, rozhodně jsem tvrdila svému druhému manželovi, že mě nikdo nedonutí cokoli zavařovat, protože moje fluidum s touto činností nechce spolupracovat. Divné bylo, že na tyto řeči vůbec nereagoval, ale jako správně vychovaný člověk (přece to nevyhodíme) se pokaždé pustil do zpracování sám a mně nezbylo, než se se skřípěním zubů přidat. Z prvních sklizených malin jsme nadělali rychlou marmeládu, a pecičky jsme pokaždé plivali ještě hodinu po jídle. Mnou úspěšně zavařených deset sklenic bílého rybízu nikdo za deset let ještě nesnědl; kyselostí se mi křiví ústa, jen se na ně podívám. Letos byla sezona obzvláště bujará. Celkem šedesát sklenic s třešňovou a višňovou klevelou se nám podařilo uvařit, přelít do sklenic a zavíčkovat. Ovšem vypeckovat ovoce si musel chotínek sám a poté, co jsem se přiznala, že jsem dokonce připálila, vařil svépomocí. Ale škodný nebude, co si navařil, sní sám.
MSF, nejlepší na klevelování bylo spojení teplé šťávy s bílým rumem.
Příštěse zastav. Každá ruka dobrá, rum rádi dáme. :))) MSF
Jasně,rum také mohu ,-)