Film Vratné lahve mě okouzlil,jazykem, školními obyčeji (vole, vole) i neobyčeji (ždímaná houba), hereckými výkony hlavních hrdinů a naplněním slova stáří, které touží zachytit poslední záchvěvy toho báječného života; ještě něco dokázat, něco nového si vyzkoušet, naučit, zažít a hlavně mít pocit, ŽE JSEM TADY RÁD.
Ačkoli jsem byla nadšená, Tom se mnou zanícenost nesdílel, protože jeho úhel pohledu, zkušenosti a potřeby seniorského věku jsou jiné a takto zobrazené stáří mu nepřipadalo věrohodné. Pravdou je, že návod jak řešit každodenní zdravotní, hygienické a finanční problémy ve filmu nedostaneme, což kvituju s povděkem – všichni máme starostí dost.
Hodně přemýšlím o úloze učitele Tkalouna, který odchází ze školy s prostým tvrzení a pohnutím v hlase: „Já tady nejsem rád.“ Nezbedný, nezvladatelný a drzý Vágner, syn sponzora školy, je nad jeho síly.
S manželkou Eliškou doma být celý den nechce, pocity méněcennosti, ošklivosti a nedostatečného sebevědomí ji nutí k hysterickým útokům na Tkalouna, který hledá únik v nějaké pracovní činnosti, protože chodit s důchodci na pivo a procházky nechce. Jak pravil – mí vrstevníci jsou buď senilní nebo mrtví. Cítí v sobě ještě dostatečný erotický náboj, který uplatňuje jen ve svých představách a snech s mladými ženami. Doma láska „nefunguje“ a když má dojít na postel cizí, přijde na návštěvu v jiný den.
Okénko vratných lahví se pro něj stane na čas vysvobozením. Je mezi lidmi rád a oni mu přinášení mnohé zajímavé podněty, ale jen do doby, kdy je člověk s definitivní platností nahrazen automatem. Ačkoli dostane nabídku na další setrvání v samoobsluze, odchází s tím, ŽE BY TAM NEBYL RÁD. Ztratil by kontakt s lidmi.
====
Čím více bude technických vymožeností, tím více budeme odosobněni a tím více budeme toužit po opravdických rukách, které bychom mohli držet a hladit; očích, do kterých bychom se mohli dívat; uších, kterým bychom šeptali slova lásky a rtech, které bychom mohli líbat.
===
Záleží na každém z nás, jak si poslední třetinu života užije. Zdali veškerou energii a finance napře, aby denně řešil problémy dospělých dětí, nebo se naučí, okusí a vykoná to, na co v předcházejícím období nezbyl čas.
Mladí mají život před sebou, všechno je ještě čeká, ale senior nikdy neví, jak dlouhou nit s sebou táhne.
MSF