Byl minulý týden.Tentokrát je to pouhý sen o nicnedělání.
Jak praví židovská věrouka – sabat je odpočinek od pátečního slunka západu do sobotního západu slunce.
Páteční začátek jsem nestihla, neboť v době kdy Tom „hekal“ v posilovně já jsem experimentovala s knížkami ze starých knihovniček, abych je umístila do nových nábytkových prostor. Knížky běžné velikosti našly svá místa hladce, ale obrovské bichle knih o umění, hradech a zámcích, Toulky českou minulostí, slovníky a encyklopedie se do nového prostoru nevešly. Musela jsem obětovat jednu polici ve skříňovém nástavci, aby našly alespoň trochu důstojné umístění a zároveň byly při ruce. Tato prapodivná mixáž mě přivedla na myšlenku, že bez centrální knihovny se neobejdeme, jen nevíme, která zeď bude tím obětním beránkem.
Sobotní ránko bylo s novinami, ale musela jsem absolvovat ve městě s Tomem hodinový výběr jeho nových brýlí. Kdo nezažil, neuvěří. Kontrolní měření ukázalo, že od lékaře má předepsaná skla, přes které vidí hůř než přes stará. Zkoušení dvacatero obrouček jsem vydržela, ale při dohadech, aby to finančně „nebolelo“, jsem odkráčela raději středem, nebo by mě museli vynést.
Ještě jsem si mnoho „nezasabatila“, protože odpoledne na mě čekal úklid téměř šesti desítek šátků, šátečků, šálů, šálečků a plédů, schraňovaných více než pětadvacet let, do nových šuplíkových prostor. Výsledek byl zajímavý tím, že jsem zjistila, že CHAOS potřebuje menší prostor než POŘÁDEK.
Papírová bedna o objemu 30 dm3 pobrala veškerý poklad, který jsem jednou za rok úhledně přerovnala. Pořádek trval pouze do té doby, než jsem začala hledat jednu konkrétní věc. Počínala jsem stejně zdatně jako hrabaví ptáci a pořádek byl v několika minutách ten tam. Po přestěhování milovaných doplňků do dvou šuplíků, spotřebovaly celkem 40 dm3!!!
MSF, asi přijmu rozhodnutí, že Tom žádné slíbené šuplíky nepotřebuje.