Sedět jen tak u televize mě nikdy moc nebavilo.Vzpomínám si, že jsem vždycky musela vykonávat nějakou činnost. Buď jsem pravidelně žehlila, luštila křížovky, četla noviny nebo knutlovala. Obklopena pletací přízí a jehlicemi jsem si vymýšlela různé svetry, abych měla něco zajímavého na sebe. Čím více mě televize nudila, tím více jsem měla napleteno.
Od té doby, co žiju bez zmíněného aparátu, vím, že se u rádia špatně plete. Pravda, za uplynulých patnáct let jsem si snad neupletla nic, raději jsem prosila o výpomoc u bývalé tchýně, s níž mám pořád dobrý vztah – vždyť je babička mého syna.
Již týden pociťuju abstinenční příznaky – ruce by pletly, ale nebylo z čeho. Sice by se něco našlo, ale na norské vzory momentálně nemám náladu. Ale odpoledne jsem vletěla do města a zakoupila modrofialovou melírovanou přízi s vlasem, která se má splétat na jehlicích č. 7. Mám nahozených zkusmo 30 ok, což je téměř polovina objemu.
MSF – týden a bude napleteno.
P.S. Výraz knutlování jsem poprvé slyšela ve Zlíně u zmíněné babičky. Na internetu se najde pouze ve třech ukázkách.
Qendo, ponožky nepletu. Mám jich od mamky napletených několik.
Ale možná, že se ti někdo ozve. :)))
U nás frčí pořád ponožky, každou chvíli někdo přijde a Neuplatla bys mi, prosím… A tak pletu malý, větší, obří… Naučila jsem se splétat dohromady a to je teprve pohodička…