Nevím, zda se syn pomamilnebo já jsem se „posynovštila“. Jak už jsem se dříve zmiňovala, syn píše a musím říci, že dobře a dokonce úspěšně.
Jeho články naleznete na severu LEZEC a nově v časopisu Montana, kde mu vyšel v posledním 6. čísle druhý článek Písek naruby aneb Anglická pískařina.
Pojednání začíná textem jako vystřiženým z anglické literatury.
Jednoho dne napadlo Jamese, syna farmáře Herrisona , že by nebylo úplně od věci vylézt na pískovcový masiv, o který se opíral zády, labužnicky si vychutnávaje balenou cigaretku. K rychlé realizace tohoto plánu ho patrně přiměla čtyřčlenná směčka loveckých psů, poštvaná na něhofarmářem Bowlesem, kterému se patrně moc nezamlouval pohled na jeho dceru Jill, dovádějící s tímto chasníkem na seníku. Když už byl James téměř nahoře, smeklo se mu baganče, ruce neudržely klouzavý , oblý vršek a milovník se zřítil zpět na zem. Ani ne deseti metrový pád sice přežil, ale rozdováděná bandička štěkající u nástupu mu moc času k oslavě této skutečnosti moc nedopřála.
====
Kdyby nebylo syna, ani bych nevěděla, že tak krásný a zajímavý časopis existuje. Je nabitý zajímavými příběhy lidí „z hor“. Je tištěný na křídě s barevnými fotografiemi z míst, do nichž se obyčejný smrtelník málo kdy dostane.
MSF, kdo jednou koupí, určitě neprohloupí.
P.S. Text uveden se souhlasem redakce časopisu Montana