Čas vánoční klepe na dveřea je třeba v předstihu připravit zásobu naloupaných ořechů, aby bylo z čeho vánoční cukroví upéct. Svou zoufalou snahu získat jádra z trvdých skořápek efektivně, bez bolesti a bez skřípání zubů jsem kdysi vyřešila tzv. ořechovou manufakturou, v níž jsem využila znalosti pásové výroby a dělby práce.
Aby fungovala tak, jak má potřebujeme:
– jednoho spěchajícího potomka na rande, do hospody apod., který bude mít trochu síly, mačkat louskáčkem ořechy,
– louskáček; používám takové barevné železné „vajíčko“,
– plechy na pečení,
– ostrý nůž,
– misku na jádra
– prázdnou kuchyň a
– něco dobrého do „zobáčku“.
Plechy naplníme ořechy tak, aby byly vedle sebe. Nesmí jich být více, neboť pak není zřejmé, co prošlo louskáčkem. Potomka instruujeme, kterak se nástroj používá a nesmlouvavě oznámíme, že ven půjde, až to zvládne.
Potomek je už pryč a pak v klidu a teple domova ostrým nožíkem z již připravených skořápek oddělujeme jádra do misky. Posloucháme rádio nebo CD, pijeme čaj, svařené víno nebo grog a velebíme čas vánoční.
Nikdy jsem proces neměřila, ale za hodinu a půl jsem měla vyloupány dva plechy a uklizenou kuchyň.
MSF