Před domem zastavuje automobil.Někdo zvoní.
„Jo, jo už běžím! Tak pojď, Ouva Tačinko, už na tebe čekám několik týdnů, kdy si přijdeš odpočinout na sofa,“ vedu prozatím svůj monolog a otevírám dveře.
„A jak si mohla, Jarmilko, vědět, že jsem to právě já?“
„Nevím přesně, ale nějaká intuice. Za poslední tři dny jsem měla několik tušení, které se bohužel splnily. A kde máš Ondru?“
„Jedu bez něho, chci být na chvíli sama a trochu vydechnout. Září bylo hektické.“
„Vím, holka, vím. Poslední týdny jsi měla více něž těžké; převzít 1. cenu v literární soutěži, pomoc při oddavkách ségry Jany, připravit křest knížky a oslavu narozenin Ondráška. To by srazilo i vola na kolena. Ale všechno jsi zvládla a můžeš být na sebe pyšná. Křest se ti ohromě povedl a je vidět, že sis své papírové děťátko do sytosti užila. Doborou radu ti dám, s druhou knížkou je to jako s druhým dítětem. Radost přechází v rutinu – tedy téměř.“
„Mohla bych tě poprosit o trochu kávy?“
„Ježiš! promiň ještě jsem ti nic nenabídla. A co krapek růžového vína?“
„Nemůžu jsem autem a řidičák nedám, riskovat nebudu.“
“ Ale slanou půltrubičku ti nabídnout můžu, ne?
“ Tu si dám ráda, byla výborná.“
Nesu pohoštění a nenechám si ujít poznámku.
„Včera u vás ve Statenicích jsem žasla. Sousedská pospolitost, schopný starosta a lidi, co mají o sebe zájem. A jak ti to slušelo! Škoda, že šáteček, který jsi měla mít při křtu na hlavě jsem ti musela dát kolem krku. Někdy jsi až moc beraní, holka.“
„A mohla bys mi trochu vysvětlit přání, které jsi dala knížce do vínku?“
„Půl roku jsem v hlavě nosila myšlenku, že poselství musí být tři. Pro tebe jako autorku a matku, protože bez tvého přičinění by dílko nevzniklo a ON by se nenarodil. Pak Ondrovi, kdyby nepřišel na svět tak jak přišel, neměla bys o čem psát. Nakonec knížce, protože půjde ode dneška samostatným životem, ačkoli ji budeš muset taky trochu popostrčit.“
„A nemohla bys mi přání zopakovat?“
„Nevím, budu-li úplně přesná, ale přání zněla asi takto: Tobě, milá Rendo, přeji abys vydala ještě více knížek se šťastným koncem; Ondro, tobě přeji, abys byl hodně zdravý, neboť věřím, že míru bolesti sis už vybral a tobě, Knížko, přeji, abys byla světlem na konci tunelu pro všechny, kteří tě budou potřebovat.“
„Pěkně jsi to, Jarmilko, řekla. Už spím, jenom chvilinku a poběžím.“
Balím Qendu do přehozu a odcházím.
MSF, knížku s podpisem autorky OUVA TAČI aneb SKAFOCEFALIE očima a srdcem vyděšené matky si můžete objednat na její internetové adrese: Qenda@seznam.cz. Cena 150 Kč + poštovné a balné.
Pokud ji neprobrečíte celou, pak půlku zaručeně.
Před tím, než se sudičky ujaly své funkce.
Odkazy na křest:
Zde.
A taky tady.
A ještě jednou.