Pozor na psychické vyčerpání

Podléhat iluzi a sebeklamu, že sportovních aktivit netřeba, je ošemetné.Zdravé tělo a svěží mysl v každém věku se bez pohybu neobejde.
V čase, kdy jsme zahajovali s Tomem podnikatelskou činnost , spláceli úvěry a nevěděli, kam dříve skočit, jsem razila heslo: „Nejdřív práce, potom zábava.“ Vehementně jsem na něm trvala asi sedm intenzivních let, do doby, kdy jsme si ke všemu ještě pořídili chalupu s poměrně rozlehlým pozemkem a kdy jsem byla na pokraji fyzických a duševních sil. Naléhavě jsem si uvědomovala, že jsem v jednom zápřahu; v kanceláři, v domácnosti i na chalupě, a v týdnu nemám ani hodinu pro sebe, abych mohla nějakým způsobem relaxovat, vydechnout, zastavit se a nabrat nových sil.
Fakta o fyzickém a psychickém stavu nakonec odhalila paní fyzioterapeutka. Stačilo jediné zmáčknutí masážního bodu mezi palcem a ukazováčkem levé ruky. Slzy mi vytryskly jako horký gejzír a vzápětí jsem se složila na kolena. „Bodejť by vás nebolelo, jste skoro vyždímaná, máte narušený imunitní sytém, svaly jako hadry. Pokud budete chtít, pomohu vám. Pošlu vás k lékaři světového jména, odborníka na ájurvédu; provede masáže, dá čajíčky, naučí vás relaxovat.“
Z literatury vím, že ájurvédská medicína, přezdívaná elixír dlouhého života, se řadí mezi nejstarší staroindické léčebné metody. Kromě zmíněného životabudiče byly ve hře i dlouhé peníze, ale co by člověk pro zdraví neobětoval.
Už jsem byla rozhodnuta léčenou kúru podstoupit stůj co stůj. Čím více se blížil smluvený termín návštěvy, tím více vnitřní hlas bušil na poplachové bubínky: „Bacha, čajíčky. Znáš se. První dva dny budeš lópat čaj horem dolem, třetí začneš flákat, a než uběhne týden, jsi tam, kdes byla. Hýbat se musíš, cvičit, sportovat! Jen si vzpomeň, zkušenosti máš, dvě hodiny týdně stačí.“
Nerada, ale přece jen jsem uznala, že i tentokrát má hlas pravdu, a bez ohledu na nevyšůrovanou domácnost, nevyžehlené nebo nevyprané prádlo jsem začala pravidelně dojíždět do posilovny. Mé počínání bylo Tomem chápáno jako rozmar a ničemná zábava, protože tělesné posilování v té době pro něj znamenalo asi tolik, co kožich v létě.
„Nejlepší cvičení je makačka, tělesná práce se zahradním nářadí, lopatou a krumpáčem.“ Při každé příležitosti mi předváděl souhru rozličných nářadí a svalů a poukazoval na blahodárné posilování a protahování.
Mlčela jsem a myslela si svoje. Nemá cenu něco vysvětlovat a vykládat někomu, kdo nechce věřit.