Nevím proč, ale pod pojmem rituál si představuji divoký obřadný tanec skupiny lidojedů z hlubokých deštných lesů před vystrašenými zajatci uvázanými na kůlech do doby, než definitivně zakončí jejich život.Sama z vlastní zkušenosti vím, že žena má v sobě mnoho zakořeněných rituálů, o nichž si myslí, že na nich stojí život, nebo bez nichž si život nedovede představit.
Jak si jistě pozorný čtenář všiml a spočítal, patřím ke generaci žen, jimž maminky vtiskly do paměti určité ceremonie v domácnosti, které každá správná hospodyně musela dodržovat a přes které takříkajíc nejel vlak. Pamatuji se na doby, kdy náročným rituálem praní velkého prádla, spočívajícím v namáčení, vyvářce, v následném dvojím praní a několikerém máchání moje maminka strávila nejeden večer až k půlnoci.
Tyto namáhavé obřady v mnohých rodinách a domácnostech padly s rozšířením automatických praček od poloviny sedmdesátých let minulého století.
Vlastnictvím automatické pračky tatramatky jsem účinně odbourala namáhavé postupy při očistě našich oděvů, ale rituály sobotních a nedělních obědů jsem zachovala.
Předpokládám, že každá žena ví, o čem mluvím; podávání domácí stravy mezi půl dvanáctou, maximálně půl jednou s nezbytným moučníkem, kávou nebo čajem a okamžitým omytím hory nádobí.
Jako dítě jsem uvedené činnosti a postupy nesnášela, ale jakmile bylo hnízdo vybudováno a vlastní dítě na světě, rituál byl opět s plnou parádou v provozu , praktikován pod heslem dne – od jídla k jídlu.
Teď, kdy je můj syn na studiích a po své matce prahne jen v okamžiku, kdy nemá čisté prádlo, nebo ze zištných důvodů, stále více s Tomem využíváme víkendová předpoledne a poobědí k pěším vycházkám nebo cykloturistickým výletům do přírody Českého ráje, čímž odpadá vrcholný ceremoniál domácích obědů, mamutího vyvařování a pečení koláčů nebo buchet.
Obyčejně sebou musím dopoledne hodit, abych si předchystala obědovečeři, kterou pojíme v pozdním odpoledni. Výsledkem je skutečnost, že vlivem sportovního výkonu místo dvou jídel sníme pouze jedno. Pokud předvářku nestihnu zabezpečit, beru s povděkem pohostinnost českých restaurací.
Rubriky
- AA-Nabídka (1)
- AFORISMY (253)
- Aktuality (1 040)
- Baculína (96)
- Chorvatsko – jaro 2008 (22)
- Chorvatsko – podzim 2008 (12)
- Chorvatsko 2007-3000 km za 12 dní (19)
- Chorvatsko 2009 (31)
- Chorvatsko 2010 (11)
- E-pošta (140)
- KOUPELNA (42)
- MEDRÝSEK (6)
- MUŽ a ŽENA V POHYBU (40)
- NECHÁPU, NEREZ (10)
- Něco na chuť (106)
- Nezařazené (31)
- Objevy (106)
- PANENKY (90)
- Příjemnosti (253)
- Samizdaty (8)
- SKORKOVINY (36)
- SKORKOVNÍK (36)
- Skorky a povídky (117)
- Sofa pro návštěvu (27)
- Takoví jsme byli (8)
- Všemi DESÍTI (10)
- Výklenkáři (7)
Nejnovější komentáře
- Irena Vopálenská: Opravy panenek II
- Wu- Tching: Jak uvařit psa
- Časopis Mojráček: Ruská panenka Máša
- Psycholožka online: O životě
- Marta Navaříková: Manuel Berousek – vymřít po meči?
Archivy
- Květen 2015
- Listopad 2014
- Říjen 2014
- Říjen 2013
- Srpen 2013
- Červenec 2013
- Květen 2013
- Duben 2013
- Březen 2013
- Prosinec 2012
- Listopad 2012
- Květen 2012
- Duben 2012
- Leden 2012
- Prosinec 2011
- Říjen 2011
- Červen 2011
- Květen 2011
- Duben 2011
- Březen 2011
- Únor 2011
- Leden 2011
- Prosinec 2010
- Listopad 2010
- Říjen 2010
- Září 2010
- Srpen 2010
- Červenec 2010
- Červen 2010
- Květen 2010
- Duben 2010
- Březen 2010
- Únor 2010
- Leden 2010
- Prosinec 2009
- Listopad 2009
- Říjen 2009
- Září 2009
- Srpen 2009
- Červenec 2009
- Červen 2009
- Květen 2009
- Duben 2009
- Březen 2009
- Únor 2009
- Leden 2009
- Prosinec 2008
- Listopad 2008
- Říjen 2008
- Září 2008
- Srpen 2008
- Červenec 2008
- Červen 2008
- Květen 2008
- Duben 2008
- Březen 2008
- Únor 2008
- Leden 2008
- Prosinec 2007
- Listopad 2007
- Říjen 2007
- Září 2007
- Srpen 2007
- Červenec 2007
- Červen 2007
- Květen 2007
- Duben 2007
- Březen 2007
- Únor 2007
- Leden 2007
- Prosinec 2006
- Listopad 2006
- Říjen 2006
- Září 2006
- Srpen 2006
- Červenec 2006
- Červen 2006
- Květen 2006
- Duben 2006
- Březen 2006
- Únor 2006
- Leden 2006
- Prosinec 2005
- Leden 2000
- Leden 1970
Základní informace