Pasťák pro neduživé

Aby mi rodiče “zvedli” morálku a můj vztah k jídlu vyladili do žádoucího stavu, dostávalo se mi pravidelně strašidelných informací o případném pobytu v ozdravovně v horách a tmavých lesích, daleko od rodičů a od domova, pokud na váze nepřiberu.Už samo slovo ozdravovna ve mně vyvolávalo představu, že jde o pasťák pro neduživé, což mi zčista jasna potvrdil i druhý manžel Tom, mající vlastní zkušenosti s oním zařízením, do něhož byl zavřen na čtyři neděle v polovině padesátých let minulého století.
Mnoho zážitků už nemá, ale pamatuje si, že princip léčby spočíval v důsledné konzumaci všeho, čím byl talíř obdařen. Pokud vyzáblý kverulant nedojedl porci v určeném limitu, byl převelen do malé jídelny, kde seděl pod bedlivým okem zdravotnického personálu nad talířem, dokud nezel prázdnotou. “Nesmělo zůstat na talíři nic. Ani zrníčko, ani drobeček chleba nebo čehokoli, co by se za nehet vešlo,” pravil nepřítomně.
Dětské sanatorium jsem s radostí nahrazovala prázdninovým pobytem na chatě uprostřed oderských hvozdů u babičky Marie, která byla skvělá kuchařka národních jídel a spolehlivě dohlížela, aby mi chutnalo, abych se doopravdy tělesně spravila. Nezapomenutelné zůstanou lahůdkové fazolky na smetaně s nepráškovanými žluťoučkými bram-bory z vlastní zahrádky; králík z domácího chovu pokaždé jinak a pravé, vydatné a tukem nešizené české buchty zvané celetky pečené v kachlové troubě; bramboračka s čerstvými pravými houbami, v níž stála lžíce jako svíce; silné hovězí, drůbeží a slepičí vývary s mastnými oky všech velikostí zavařeny domácími polévkovými nudlemi, ostatně děda jinou zavářku nejedl; bramborové placky se škvarkami smažené na domácím sádle v pravém železňáku ze začátku minulého století; hojně a čímkoli namazané tlusté krajíce domácího spálovského chleba, jehož dočerna spálená kůrka po několika skousnutích v ústech sládla přesně tak, jak jsme se o tom učili ve škole; karbanátky pro regiment strávníků nastavované vařenými bramborami a rozmočenými žemlemi a jiné a další dobroty již ráno umocňované holandským ka-kaem uvařeným z domácího čtyřprocentního mléka od pana Klevara, posledního soukromého zemědělce, který přestál těžkou kolektivizaci.
Od té doby si tukové buňky pamatují na bohatou a chutnou babiččinou manu a pokaždé, když poruším pravidla hry v poměru jídla a tělesného pohybu, jsou jako na koni, čekají na svou novou příležitost se roztahovat a kypět, protože obezita číhá, nespí a je pořád ve střehu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Baculína. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 komentáře: Pasťák pro neduživé

  1. JANOVA napsal:

    Milé čtenářky,v mém článku je výraz pasťák použit jako literární nadsázka. O žádné skutečné nápravné zařízené pro mladistvé delikventy nešlo.

    Raduš, nechci tě zklamat, ale svého přítele asi zbytečně démonizuješ. Těch doopravdy napravených je málo – možná 10-15 %. Co delikvent před nástupem do vězení neuměl, v době pobytu se určitě naučil.

    Lysinko, tobě jsem odepsala neveřejnou cestou.

  2. LuSinka napsal:

    Já bych chtěla do pasťáku!Ahojte ja bych chtela do 18 do pastaku plotoze se s rodicema hadam vsechny zile mam rozrezane a ted newim co dal esik skocit pod vlak bo jit do pastaku..ploto se ptam esik newite esik je tu nekde v jihomoravskem kraji pastak..kdyztal mi napioste na email dekuji pa

  3. Raduš napsal:

    Kamarád….Vůbec nevím jak bych měla začít, chápu že je to velmi těžké vychovat si své děti,které každý den se setkávají s lidmi,kteří neví co je to pěkný a spokojený život…děti si říkají,jednou se všechno má skusit…Měla jsem takového kamaráda,přišla jsem o něho jen kvůli jeho hlouposti,měl spoustu kamarádů,kteří ho měli moc rádi, tím si to pěkně skazil,jeho nevlastní táta ho nahlásil a šli po něm policajti,skrýval se dost dlouho,ale k ničemu to nebylo,já věděla že ho jednou chytnou, už tam je asi tři roky,pořád na něho myslím… měl by tam být ještě jeden rok a potom do basy!!!! Dělal moc špatností a věřím že lituje ale je už pozdě..!!!! Co jsem tak slyšela tak by měl být v base tak asi do pětadvaceti…!!!! Ale vím jedno…nikdy nezapomenu….!!!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *