P.F.2006

První letošní aktualita by určitě měla být P.F.2006, vím, že už je dávno PO, ale příští rok si dám záležet a přání k Novému roku 2007 včas vyvěsím.Nenávidím Nový rok, ale ne snad z důvodů, že jsem opět o rok starší, vždyť věk jsem zasekla na čísle 35, že musím vypořádat a zaplatit výdělek za uplynulé období, ale protože je to s ním jako s malým děckem. Připadá mi jako bezbranný člo-víček, který se nechává rodiči hýčkat, krmit a přebalovat, aby v průběhu následujících dní sílil a rostl, přinášel radost i bolest. Upřímně říkám, ne-vím, netuším a nedokážu předvídat, co z prevíta vyroste; nevím jak se bude dařit v podnikání a ja-ké nové zakázky budu řešit, jaké protivné nemoci mě budou paralyzovat; nevím, čím mě překvapí moji blízcí nebo zdali nás nezasáhne něčí smrt. Nevím zkrátka nic. Starý rok je již jiná káva. Sice hned začátkem adventu mně ten funící dědek le-ze značně na nervy a mezi svátky se to s ním ne-dá vydržet vůbec, heká, naříká a stresuje, aby byl konečně pryč, ale už mám jistotu, co mě potkalo; co se v rodině událo, jaké mám pracovní výsled-ky, jaké nové a milé lidi jsem poznala, koho jsem ztratila a kdo odešel navěky; kdy, kolikrát a jakým nemocem jsem musela vzdorovat a s jakými ná-sledky, jaká nová zajímavá místa jsem navštívila a co pěkného jsem viděla. Vím, že čas je neú-prosný, že vždycky něco končí a něco nového za-číná, že mezní situace budu muset vyřešit a kri-tické situace přežít, abych byla s tím dědkem za 365 dní zase spokojená.