Na svatýho Řehoře letí čápi přes moře (12. března)

V uvedený den za mnou doputovala zbědovaná panenka, která dostala jméno Řehořka.

Přestože má hlavičku z papírmaše, její tělo bylo vyrobeno z umělohmotné tkaniny, která neodpovídá stáří kebulky. Vysvětluju si to tak, že původní tělesné ostatky z plátna dávno vzaly za své a někdo vyrobil tělíčko nové, ale s prací se moc nepáral. Konstatovala jsem, že panenka je taková nějaká „krpatá“, krátké ruce, dlouhé nohy, trup chlapecky štíhlý, ale obličej byl velice zachovalý bez nutnosti jakéhokoli zásahu.

Nově příchozí čekají na opravu různě. Když jsem přehrabala erár, vznikla tato kombinace, která připomínala ženu z Východu.

Naštěstí letošní mokré léto urychlilo opravu této panenky. Ze snímků je patrno poškození těla vodou a končetin. Levá noha byla natolik roztržená, že ji bylo nutno neustále krýt ponožkou.

Řehořka po opravě:

Tělíčko i končetiny byly potaženy tenkým bavlněným úpletem, který se dokonale přizpůsobí původním tvarům. Trup s končetinami spojil Tom, neboť práce s drátem a kleštičkami je nad mé manuální schopnosti.

Výsledek:

Šatičky jsou ušity z bavlněného tisku, pod nimi má letitou spodničku, kolem krku a ručičky má korálky z drobných perliček. Původní botičky jsem poopravila, přišila k „chodidlům“ a ozdobila textilním květem.

MSF, toto je důkaz, že se nenudím, ale psát už nestačím.