Ztráty a nálezy

Nevěřila bych, že se o mě nejen uchází, ale dokonce ve mně hříme potměšilý Švýcar,který dokáže pokrytecky udeřit v okamžiku, kdy bezstarostně přehazuji myšlenky z levé mozkové hemisféry do pravé, abych stihla všechno, co potřebuji dotáhnout ke zdárnému konci, vyřídit nebo zorganizovat. A pak se nestačím divit, když věci opouštějí mou přítomnost bez udání přechodné adresy nebo alespoň přibližného nástinu jejich přebývání. Letos byl jako první „kamsi odejit“ kapesní zavírák na přežití, toužebně před lety pořízený a literárně opěvovaný ve Skorkovníku. Poslední matná vzpomínka je datována letošním jarem. Nedlouho nato z mé přítomnosti odkráčely za pomoci třetí osoby téměř nepoužité zimní elasťáky, určené na kolo a běžky v chladném období. Před hodinou tělocviku, kdy v těsné šatně nebylo k hnutí, jsem si je zapomněla uklidit. Ačkoli jsem se snažila o jejich nalezení a záchranu, byly fuč. Bankovní konto pělo smutné balady při představě, že bych měla téměř dvě tisícovky investovat znovu. Poslechla jsem ego a v místě ztráty jsem vyvěsila leták se srdceryvným obsahem. V příznivý výsledek jsem nedoufala, ale přesto jsem se zakrátko hrála pomyslný tuš poctivé nálezkyni. Když jsem jednoho dne nemohla najít nástavec k vysavači, s jehož pomocí efektivně zbavuji byt prachu, nabyla jsem přesvědčení, že Švýcar ze mě saje krev jako upír. Celý dům jsme několikrát převrátili, krabice a skrýše prohledali, ale v našem zorném poli se neobjevil. Jako správný bojovník světla jsem pochopila, že život přináší různá příkoří, a proto nejjednodušší bude pořídit si nový a z dané skutečnosti se poučit. Za necelého Frantu Palackého jsem zakoupila nový a do týdne jsem původní našla položený na absolutně nepatřičném místě – na knížkách ve spodním regálu knihovny! To se Švýcar chytal smíchem za bránice a já jsem se slzami v očích litovala hadříky, co jsem si mohla koupit. Prozatím jako poslední se do světa za neznámými lidmi a dalekých krajů vypravil elektronický čip na výdej závodní stravy. Situace se opakovala jako u předešlé prachovky, jen s tím rozdílem, že byly několikrát prohledány všechny kapsy u svetrů, kalhot, sak, kabátů a bund a dále veškeré tašky, kabelky a jiná možná či nepravděpodobná místa. Nic, zmizel jakoby vklouzl do černé díry a mi nezbylo, než si za pořídit nový. Podle zásady nenajdeš – koupíš – objevíš, pěju toužebně a vroucně žalmy na všechny strany, abych identifikátor stravy našla. Jak to vypadá, asi se konečně naučím dříve zpívat.

MSF