Po nálezu a po úpravě:
Maminka mi dovolila pochlubit se čtenářům, že 3. května 2009 oslavím 1. znovurozeniny.
V tento den uplyne rok, kdy mě našla na neuklizené pláži jadranského pobřeží v místě, které se nazývá Prapratno. Když se podíváte na mapu poloostrova Pelješac, tak je to místo, odkud vyplouvají trajekty na otok Mljet.
Můj životní příběh najdete:
I. díl.
II. díl.
III. díl.
Dokončení příběhu.
Oslavu jsem si pěkně užila s dortíkem a se svíčkou. Ale suho bjelo vino mi nedali, prý malé děti nesmí konzumovat žádný alkohol. Taťka říkal, že až budu mít osmnáct vínko bíle taky bude, ale máti tlačila slzičky a říkala cosi v tom smyslu, jestli bude mít v té době myšlenky a náladu slavit mou plnoletost.
MSF, roky raději nepočítat.
Jasně, copánky, mašličky, berušky, šatičky, panenky… žejo :))))))
Je to moc hezký koníček. Já jsem vlastně brzo po škole začala pracovat jako vychovatelka v družině, pak vlastní děti, takže jsem k panenkám cestičku měla vždycky. Akorát teď nějak pauza, už čekám toužebně na vnoučata :-). Tedy… na vnučky…, doufám :-).
Janiko,klikni si na odkaz Muzea panenek a medvídků v Troskovicích, umístěný vlevo. Sbírka Nadi Šimkové je jedinečná. Panenky jsou vždy oblečeny podle ročního období – jaro, léto – podzim, zima.
Vůbec se nemusíš stydět obnovit svou vášeň, protože těch, které "pracují s panenkami" je spousta.
MSF
Tím modelem jsem myslela to krásné nové oblečení :-).
Mimochodem, mě bavilo šít a háčkovat na panenky ještě v osmnácti, že já jsem tohle neznala, nebyla bych se cítila tak provinile, tenkrát :-).
Krásný model :-).
Stejně je to zvláštní a moc hezké přistupovat takhle k panenkám, jakoby to byly živé bytosti.