Nic není jako dřív, nic není jako bejvávalo, napadlo nejednoho Jičíňáka při pohledu na vyprazdňující se výkladní skříně na Valdštejnovém náměstí a jeho přilehlých ulicích. Jestli mě paměť neklame, změny byly odstartovány na podzim, kdy tradiční obchodní prostory opustil majitel železářství a domácích potřeb. Přestěhoval se blíže k nákupním centrum s lepšími příjezdovými podmínkami. Před koncem roku vyklidil jiný majitel se stejným sortimentem prostory na Husově třídě, aniž by mně bylo známo, kam se přestěhoval. Záhy byly uzavřeny nově vybudované prostory starožitnictví na Komenského ulici a v lednu definitivně pověsil živnost na hřebík další starožitník z Jiráskovy ulice. Když na výlohu obchodu s hračkami a textilem v Havlíčkově ulici pověsili – zavřeno z důvodů stěhování, uvědomila jsem si, že jsem místním pamětníkem. Po revoluci v rozlehlých prostorech prodávali nábytek a bytové doplňky, potom dekorační textil a koberce, hračky a oblečení. Vedle tradičních prodejních míst vznikají obchůdky v nově budovaných nebo opravovaných domech. Jak jsem náhodou zjistila v domě U Zeleného stromu na Lidickém náměstí našla své místo právě prodejna s hračkami. Není lepšího spojení. Vždyť tam, kde jsou otevřeni a přívětiví k dětem, malé hračkářství patří jako úsměv na tváři.
MSF