Motto: Pro záchranu lidského života je někdy nutno použít hrubé síly.„A nechte si chutnat,“ volala na mě paní Ž., když jsem jí v poklusu míjela na náměstí, abych stihla oběd v nemocniční jídelně a další pracovní povinnosti. „Tam se vždycky dobře najíme,“ zachytila jsem poslední poznámku, než jsem zmizela nadobro z jejího pohledu.
Měla jsem dojedeno a čekala na Toma, než poctivě dožvýká svou porci, když mě paní Ž. chytla za ruku a ukazovala, abych jí dala herdu do zad, neboť jí zaskočilo sousto. Jedna rána, druhá, třetí a nic. Paní už vypadala skoro na zástavu srdce, minuty utíkaly a stále nemohla popadnou dech. Bylo mi jasné, že se o záchranu jejího života nikterak nezasloužím. Mé prosebné pohledy o pomoc zachytil mladý doktor, který přiskočil a s patřičnou erudicí a velkou razancí jí skutečně do zad několikrát praštil. Nejdříve vyšly zrnka rýže a nakonec pořádně velké sousto hovězího masa. „Musíte pořádně žvýkat,“ poučil lékař již normálně dýchající paní.
Panu doktorovi jsem byla vděčná za praktickou ukázku, neboť když jde skutečně o život, člověk se nesmí bát použít hrubou sílu. Paní Ž. měla štěstí v neštěstí. Být doma sama, nepřežila by a lékaři by museli zjistit, proč se udusila.
MSF a jezte minimálně ve dvou!
Jezte ve dvou,je to nejen bezpečnější, ale i příjemnější (o; Ověřeno. Doporučuje pět z pěti lékařů, nejen z jičínské jídelny.
Milépoučení takhle na dobrou noc 🙂