Kdesi jsem četla,čím déle člověk vydrží žasnout, tím déle je dítětem. Nikdy nepřestanu žasnout nad zázraky matky Přírody, které vykonává s takovou samozřejmostí a pravidelností.
Dnes jsme vyrazili na krátký průzkum kolem „komína“, což je vycházka za našimi humny a nestačila jsem se divit, co u nás v okolí již kvete:
křivatec žlutý , ale podle herbáře se jedná o křivatec luční,
sasanka hajní
rozrazil rezekvítek , co roste u řeky Svratky,
violka vonná známá jako fialka,
podběl
lýkovec jedovatý.
Zlatým hřebem byly droboučkéhyacinty, které jsme objevili na malém rumišti. Ať jsem hledala, jak jsem hledala, divoce neroste. Do volné přírody se musel dostat jedině tím, že tam někdo vyvezl plevel a cibulky ze zahrádky.
MSF, co jiný vyhodil, my jsme si rádi odnesli a doma zasadili.
P.S. Mějte se jarně a sluníčkovatě.