Barvitě jsem Tomovilíčila informace a zážitky z Martinova motorkářského života. Už jako malý kluk jezdil tajně na nějakém prckoletu, v patnácti měl prvního pionýra. Pak si kupoval větší a silnější motorky a poslední jeho milou je „úděsný stroj“ o obsahu jednoho litru a 190 koní. Vyslechla jsem zážitky o jeho nehodách, o tom, jak je být třeba obezřetný na přechodech pro chodce a poklopech kanálů, které kloužou; kde se učí brzdit, neboť jízda na rychlých kolech je přeci „o brždění“. Nejvíce jsem se otřepala, když lakonicky sdělil: „Kdybych si tak silnou motorku koupil v pětadvaceti, už bych nebyl.“
Tom mě vyslechl a s podivem a malou výčitnou v hlase pravil: „Když ti chci vylíčit své představy o autech, jsi nepříčetná, ale Martina vyslechneš.“
„Víš, ale on po mě nebude chtít peníze na novou motorku.“
MSF
Pak si doma nepokecáme.
.-))A o tom to je.-)))